Na městišti dnešního čp. stávaly ve středověku tři domy, z nichž se vpodstatě nic nedochovalo. Po požáru r. 1541 dům vystavěli bratři ze Šternberka. Poté co objekt získal Rudolf II. pro Dům pážat došlo k radikální přestavbě. Jednotně bylo vybudováno vstupní severní křídlo, křídlo západní a část křídla jižního. V roce 1666 došlo k barokní přestavbě podle Carla Luraga, ta se ale nedotkla dispozice. Po přestavbe na konci 17. století byl dům používán pro bydlení sociálně slabších zaměstnanců Pražského hradu. K dalším úpravám došlo na počátku 19. století a na jeho konci k adaptaci na hradčanskou opatrovnu. Další úpravy proběly v r. 1955 a r. 1974-1976 došlo k rekonstrukci. Lichobežníková parcela areálu je zastavěna nárožním jednopatrovým čtyřkřídlým objektem s dvorem uprostřed. Po východní straně je ponechána zahrada zhruba trojúhelného půdorysu, ohraničená ze dvou stran ohradní zdí.