Renesanční objekt, zásadně změněn raně barokní výstavbou, probíhající po r. 1661. Dnešní vzhled určila klasicistní přestavba provedená r. 1838 Johannem Klementem Zobelem a Johannem Maxmilianem Hegerem. Rozlehlý nárožní objekt ve Vlašské ul. (a její rozšířené části) uzavírá dvěma staršími a dvojicí mladších křídel nepravidelný dvorek. Dvoupatrové klasicistní fasády se shodují: vstupní probíhá v délce osmi okenních os, z nichž střední dvojice je téměř sdružená, boční fasáda je devítiosá. Přízemí pokrývá pásování, patra odděluje kordonová a průběžná parapetní římsa, 2. p. jen průběžný parapetní pás. Okna přízemí a 2. p. rámují pouze vpadlé pásy, okna 1. p. lištové šambrány, doplněné nad prázdnou plochou přímými nadokenními římsami. Na vstupním průčelí vystupují risalitově v parteru dvě střední osy, vlevo je okno, vpravo jednoduchý domovní vstup. Mezi 1. a 2. patrem uprostřed je domovní znamení. na nároží na jižní fasádě je namalována nápisová tabulka: Wälsche Spital G./ U Vlašského špitálu/ 348-3. Dvorní fasády doplňují nepodklenuté pavlače chráněné již litinovým zábradlím. Fasádu zde ukončuje fabionová římsa. Interiéry jsou z části klenuté, ve vyšších patrech plochostropé.