Budovy jsou štítově orientovány zhruba od SZ k JV a svírají spolu ostrý úhel, prostor mezi nimi tvoří dvůr otevřený k JV. Budovy zbaveny původních historických fasád a nahrazeny novou hladnou omítkou. Okna jsou dvojitá čtyřkřídlá a osmidílná, někdy s dochovaným pískovcovým parapetem. V SZ části je dvůr z budov přístupný po novodobě upravené pavlači umístěné na původních červeně natřených krakorcích. Vedle pavlače je umístěn vysoký novodobý cihlový komín. Dveře do budov jsou novodobé. Ostatní hospodářské budovy s pultovými či sedlovými střechami jsou vesměs necitlivě adaptovány na skladovací prostory apod. Vejnarova vodní elektrárna zužitkovávala vodní sílu Jizerky pomocí jezu, náhonu vedeného podél silnice, kdy bylo dosaženo spádu 7,5 m na Francisovu turbínu o výkonu 70 HP. Elektřinu vyráběl třífázový generátor o výkonu 42 kW, výstupním napětí 5,25 kV z roku 1912 od firmy Siemens & Schuckert. Motorová elektrárna byla vybavena naftovým motorem Litzenmayer o výkonu 100 HP, který poháněl třífázový generátor o výkonu 63 kW, výstupním napětí 5,25 kV, generátor byl z roku 1912 opět od firmy Siemens & Schuckert. Naftový motor s generátorem se nacházel od roku 1919 mimo provoz kvůli připojení do distribuční sítě VČE. V rozvodně byly osazeny dva transformátory o výkonu 3 a 24 kVA, oba z roku 1912 výroby Siemens & Schuckert. Vodní elektrárna byla zbourána a náhon zasypán v sedmdesátých letech minulého století.