Evangelický kostel Vykupitele postavený v letech 1904–1905 na vrchu na severovýchodním okraji starého města. Jedná se o jednolodní kostel obdélného půdorysu s pravoúhlým presbytářem na jihovýchodní straně a hranolovou věží představěnou ke vstupnímu průčelí s okrouhlými nárožími. Presbytář je nižší a užší než loď, z jihozápadní strany k němu přiléhá čtyřboká sakristie. Zadní stěnu presbytáře osvětluje dvojice obdélných oken s půlkruhovými záklenky, zatímco jihozápadní stěnu sakristie člení trojice okenních otvorů. Do sakristie je také v koutě mezi lodí prolomen obdélný vstup s půlkruhovým záklenkem krytý drobnou markýzou. Tektonický systém fasády se skládá z lizénových rámců a obloučkového vlysu pod korunní římsou. Dalším zdobným prvkem fasády je zubořezová římsa vyskládána z šikmo kladených cihel. Sakristie je prostá jakéhokoliv dekoru. Loď kostela člení lizény do čtyř os s obdélnými okny zakončenými půlkruhem. Presbytář, sakristii i loď kryje valbová střecha. Jako střešní krytina jsou použity pálené tašky bobrovky. V západním průčelí věže, vysoké 26 metrů a z poloviny zapuštěné do hmoty lodi, se nachází hlavní vstup v podobě půlkruhového ústupkového portálu. Vstup tvoří dřevěné dvoukřídlé dveře, v horní části s prosklením krytým kovovou mříží. V prázdném poli nad vstupem, kde je dnes zavěšena lampa, se měla původně nacházet malba Poslední večeře. Věž je zhotovena z červených cihel, její nižší části osvětlují střílnová okna a na vrcholu se otevírá arkádou. Celou věž završuje protáhlá sedlová střecha s hřebenem napříč k ose lodi, v současné době ji kryje plech. Výrazným prvkem stavby je pojetí jejího vnějšího pláště řešeného za pomoci režných cihel. V současné době jsou cihly přiznány pouze na věži, vlastní loď kostela včetně všech přístaveb překrývá nátěr v bílém odstínu.