Fara je situována v severovýchodní části obce, severně od náměstí, vlevo od silnice na Starý Plzenec. Proti faře přes silnici stojí barokní kostel sv. Vojtěcha, nedílná součást šťáhlavského zámeckého areálu (nemovitá KP ÚSKP r.č. 31042/4-486). Jižně od fary najdeme empírovou budovu bývalého panského lesního úřadu čp. 92 (nemovitá KP ÚSKP r.č. 11076/4-5049). Budova stojí v mírném svahu, klesajícím směrem k jihu k náměstí. Zděná přízemní empírová stavba o 5 x 2 osách, na zhruba obdélném půdorysu s delší osou probíhající ve směru sever – jih, krytá polovalbovou střechou s pálenou krytinou (tašky bobrovky). Hlavní vstupní průčelí je orientováno k východu ke komunikaci. K západnímu dvornímu průčelí v celé šíři domu přiléhá mladší prosklená veranda, nad níž je přetažená střecha hlavního objektu. Severní štítové průčelí zčásti zakrývá nízký hospodářský přístavek, krytý pultovou střechou. Jižním směrem na faru navazuje farní zahrada, vymezená po obvodu ohradní zdí. Fasády člení nízký sokl a výrazně vysazená profilovaná římsa. Omítky jsou tvrdé novodobé. Východní uliční průčelí je pětiosé, uprostřed polokruhem sklenutý vstup s nadsvětlíkem s obdélným dveřním kamenným ostěním a dvěma schody. Dveře empírové, dřevěné dvoukřídlé, se třemi kazetami nad sebou - v horních a dolních kazetách kosočtverečná řezba, uprostřed motiv slunce; dveře mají původní kování. Okna obdélná v líci, dvojitá, čtyřkřídlá, zevnitř opatřena dřevěnými dvoukřídlými okenicemi. Kolem oken jsou ploché pásové šambrány. Jižní štítové průčelí je dvouosé, členěné v úrovni přízemí třemi širokými mělkými lisénami. Okna obdobná jako na východním průčelí, ale bez šambrán. Korunní římsu kryje pás bobrovek. Jižní lichoběžníkový štít je rozčleněný hladkým lisénovým rámcem na obdélný střed a dva trojúhelné boky (provedeny v původních hrubých omítkách); ve střední části štítu dvojice malých obdélných okének – vnější okna v líci, vnitřní dvoukřídlá osmitabulková. Severní štítové průčelí v úrovni přízemí z větší části zakrývá zděný hospodářský přístavek, pouze v levé nekryté části je patrná široká nárožní liséna. Nad korunní římsou krytou taškami opět lichoběžníkový štít, rámovaný po obvodu hladkou paspartou, plocha štítu je provedena v původní hrubé omítce, uprostřed jedno obdélné okénko v ploché pásové šambráně, doplněné mříží. Západní dvorní průčelí chrání mladší prosklená veranda, jejíž konstrukci tvoří nízké zídky z bílých neomítaných cihel a na ně nasedající prosklená dřevěná konstrukce se sloupky; ve střední části proti vstupu se veranda rozšiřuje do dvora a vytváří jakýsi altán, oddělený od zbytky verandy bedněnými příčkami s dřevěnými dveřmi. Na podlaze verandy keramická dlažba. Přes verandu lze podél západního průčelí projít ke dvojici zděných severních přístavků (v západním WC, východní slouží jako kolna). Západní průčelí fary je pětiosé. Uprostřed obdélný vstup s původními dřevěnými dveřmi s nadsvětlíkem. Dveře mají klasovitě skládané výplně a původní kování, na vnitřní straně dveří druhotně provedeno fládrování. Zvenčí ve dveřním otvoru osazeny novodobé jednokřídlé dveře, které zakrývají původní dveřní výplň. Okna jsou na výšku obdélná ve vpadlých hladkých pásových šambránách; u jižního okna se dochovala vnější i vnitřní křídla, členěná na 8 tabulek; ostatní okna mají osazena pouze vnitřní křídla. Sokl, nárožní lisény, šambrány oken a korunní římsa jsou hladké, zbytek fasády je proveden v původní hrubé omítce. Plocha kolem vstupních dveří je provizorně zakryta polystyrénovými deskami. Jižně od fary navazuje bývalá farní zahrada, vymezená ohradní zdí. Východní úsek zdi je omítaný, opatřený hrubou omítkou, krytý pultovou střechou s prejzy. Na jižní a západní straně navazuje úsek ohrazení, vyzděný ze struskových tvárnic, bez omítek, se zděnými hranolovými sloupky se sedlovými stříškami, krytými bobrovkami (v západním úseku zdivo dochováno pouze částečně do výšky cca 0,5 m). Stejné sloupky, tentokrát omítané vymezují i vjezd v severní části západní zdi.