Dvoupodlažní podsklepená budova s valbovou střechou krytou eternitem, komíny novodobé, z bílých cihel. Hlavní, severozápadní fasáda obrácená ke kostelu je desetiosá, přičemž jsou patrné odlišnosti ve výzdobě starší levé části (šest os) a jižní dostavby z počátku 20. století (čtyři osy), i když celkový výraz je sjednocený. Okna jsou dřevěná, dělená do tvaru latinského kříže, rámována šambránami, v patře starší části s klenákem. Fasáda původního objektu je vertikálně členěna meziokenními lizénami, horizontálně profilovanou korunní římsou. V páté ose zleva prolomen půlkruhově zaklenutý vstup, osazený dřevěnou výplní s nadsvětlíkem. Vchod rámuje zjednodušená edikula. Mladší část budovy zdobí lizénový rámec, který je nahoře segmentově prohnutý a zespodu lemuje oválné, mřížovitě členěné volské oko vedoucí na půdu. Okénko je zasazeno v malém segmentovém štítu, ukončeném korunní římsou. Uprostřed fasády je vyžlabena úzká nika, v níž byla původně umístěna socha Immaculaty, nad nikou je z lizénového rámce spuštěn stylizovaný závěs s kapkami. Boční, severovýchodní fasáda je tříosá, se zaslepenými okny v šambránách s klenákem. Jihovýchodní boční fasáda dvouosá, výzdobné prvky zcela setřeny obdobně jako na zadním, jihovýchodním průčelí.