fara

Klasicistní dvoupodlažní objekt vystavěný na podélném půdorysu, orientace objektu SZ-JV a dána využitím fragmentů původní stavby, která podlehla požáru r. 1830. Klasicistní přestavba byla důkladná, fragmenty starších barokních konstrukcí se zachovaly pouze ve sklepě. Stavba postavena jako dvoupodlažní a dispozičně členěná na tři příčné trakty. Konstrukčním materiálem byl pískovec. Poslední stavební práce většího rozsahu byly prováděny ve 30. letech 20. století (výměna vnějších křídel špaletových oken, výměna střešní krytiny, nová omítka). V SV a JZ průčelí se nacházejí vchodové dveře zdůrazněné pískovcovými portály. Obvodové stěny jsou zděné z pískovce. Na objektu dochovány dva druhy oken, vnější křídla ze 30. let 20. stol., a vnitřní křídla klasicistní (v patře), a špaletová okna ze 30. let 20. stol. v přízemí. Klasicistní okna doplněna hodnotným kováním. Původní klasicistní fasáda byla hladká a členěná pouze kordonovou římsou a hlavní římsou a oběma uvedenými portály. Stávající fasáda pochází z 30. let 20. stol a je tvořena tvrdou vápenocementovou omítkou šedé barvy. Střešní krytina je pálená. Objekt fary je podsklepený a má dvě vývojové fáze, starší z 18. stol. a mladší po r. 1830. Starší část je zaklenuta valenou klenbou, mladší část plackami. Střední část přízemí s chodbou zaklenutou do pasů, obytné místnosti v okrajových traktech jsou plochostropé se štukovými fabiony. Stropy jsou dřevěné, trámové, opatřené záklopem a rákosem. V patře je použito stejné konstrukční schéma. Podlahy na chodbách z pískovcové dlažby a teracem. Podlahy v obytných místnostech dřevěné. Krov je tvořen hambalkovou soustavou z 1. pol. 19. stol. s vaznými trámy nad úrovní podlahy. Dveře v interiérech jsou pozdně klasicistní doplněné původním kováním a zámky. V obytné místnosti v patře se nacházejí vzácná biedermeyerová železná kamna z konce 19. století. Časové určení stavby fary - nejstarší část sklepa cca 1699-1800, objekt klasicistně přestavěn v r. 1830. Na st. p. č. 142 v JZ části dvora stodola, (není KP).