Objekt fary obdélného půdorysu pod valbovou střechou stojí v blízkosti kostela a je součástí rozlehlejšího areálu vymezeného ohradní zdí, do nějž patří další dvě hospodářské budovy. Vstupní je západní průčelí, ve středu prolomené dveřmi. Ostatní průčelí v přízemí i patrech rytmizují obdélné okenní otvory, většinou s dvojitými dvoukřídlými výplněmi členěními klapačkou na dvě křídla a ta dále příčlemi na čtyři tabulky. Vnitřní okna jsou opatřena bílým, vnější okna středně hnědým krycím nátěrem; vnější jsou umístěna v líci fasády. Některá okna byla vyměněna, ve východním průčelí je jedna výplň plastová. Fasádní omítky jsou zcela hladké, novodobé, kromě vymezeného soklu a hlavní římsy bez jakéhokoliv architektonického členění. Valbová střecha je krytá bobrovkami položenými ve dvojité skladbě na řídké laťování. Krov je konstrukčně řešen jako stojatá stolice podvlečená pod konci hambalku. Sloupky plných vazeb jsou jištěné šikmými pásky, přes sloupek až do hambalku prochází šikmá vzpěra. V úrovni střešních rovin není krov zavětrován. Dřevo je tesařsky opracované (Konstrukčním řešením odpovídá krovům vzniklým ve druhé a třetí třetině 19. století. Na několika sloupcích je však dochována datace „1710“ – přepokládáme, že se buď jedná o číslo, které nemá s dobou vzniku žádnou souvislost, nebo byly prvky starší konstrukce druhotně použité. V sousedství fary dochovaný hospodářských dvůr vznikl ve stejném období a jeho autorem je taktéž P. I. Bayer, krovy, konstrukční i řemeslné řešení krovu jsou zde však odlišné. To podporuje spíše myšlenku o druhotném použití prvků než o dobově výjimečném konstrukčním řešení krovu fary). Podlaha půdy je novodobě zateplena.