Pozemek zahrady je na západě ohraničen městskými hradbami. Stavba stojí v jihovýchodním rohu pozemku. Hlavní severovýchodní průčelí fary přiléhá ke komunikaci, pro větší využití plochy zahrady. Fara je patrová zděná stavba na čtvercovém půdorysu, zakončená stanovou střechou s bobrovkami. Strohá průčelí mají deskovou korunní římsu. Ve střeše vynikají obdélné vikýře obložené měděným plechem. Vstupy do budovy jsou ze tří stran (kromě zadního průčelí). Hlavní severovýchodní průčelí je v přízemí o třech osách a v patře o pěti okenních osách, boční jihovýchodní průčelí (směřující ke kostelu) v přízemí o dvou osách a v patře o třech osách. Do severozápadního průčelí o více osách je vkomponováno v ustupující hmotě zdiva zalomené schodiště, kryté plochou stříškou. Jihozápadní průčelí otočené do zahrady je trojosé, s předstupujícím středovým rizalitem. Pohledová průčelí prolamují vertikálně obdélná okna a velká horizontálně obdélná okna (v bočních průčelích v přízemí). V hlavním uličním průčelí a bočním průčelí při kostelu mají okna jednoduché ploché šambrány. V obou zbylých průčelích jsou okna bez plastického orámování. Podstatné je, že se zachovala většina původních okenních výplní, včetně specifických strukturovaných skleněných tabulek do hlavního sálu (tato skla se opakují také zčásti ve dveřích v interiéru). Hlavní vchod je uprostřed uličního průčelí, a to dvoukřídlými dveřmi s ozdobnou mřížkou, osazenými v pravoúhlém portálu s lištou. Postranní okna jsou opatřena shodnou mřížkou, stejně jako boční dvoukřídlé dveře v jihovýchodním průčelí v předstupující hmotě zdiva. V hlavním průčelí nad vstupem je reliéfní nápis: ČESKOBRATRSKÁ EVANG. FARA. Tři vikýře v ose hlavního průčelí jsou důležitým architektonickým doplňkem modernistické stavby. Interiér zůstal z převážné části dochován v původním stavu. Za pozornost stojí především téměř ucelený soubor dveří, místy původní dlažba a parketové podlahy či zábradlí schodišť. Dominujícím prostorem prvního nadzemního podlaží je hlavní sál (zimní modlitebna), který zaujímá většinu plochy přízemí (v plánech suterénu), a je umístěn v zadní části dispozice. Tato „Komenského síň“ byla původně zřízená pro dobročinný spolek paní a dívek „MARTA“. Jedná se o architektonicky působivý prostor dělený do tří částí (evokující trojlodí), s hlubší středovou partií s čelním vyvýšeným strojstupňovým pódiem pro „řečniště“ a postranními částmi s velkými horizontálně obdélnými okny. Blíže vstupu do sálu je při dělení prostoru z každé strany pilíř křížového půdorysu. Celá místnost je završena rovným stropem. Do sálu vede velká prosklená plocha – troje dvoukřídlé dveře s původními madly, kováním a leptaným matným sklem a světlíková stěna v celé délce nade dveřmi, ze speciálních skleněných strukturovaných obdélných tabulek ve třech řadách po šesti - celkem osmnáct tabulek (shodné také u oken v sálu). Původní parketová podlaha v hlavním sále se nedochovala z důvodu poškození nevhodnými vlhkostními podmínkami. V přední části dispozice ve vztahu k ulici se nachází chodba předsálí, kde byla původně šatna. Teracová dlažba v předsálí již není dochována v původním stavu; byla poškozena při modernizačních úpravách. Směrem k severu je v předsálí sociální zařízení a kuchyňka, které vykazují novodobé úpravy. Podle původních plánů vnitřní dispozice býval hlavní vstup z ulice určený pro faráře (který nevedl přímo do předsálí ale směrem k jihu ke schodišti, s přístupem do jeho soukromých prostor v patře) a boční vstup ze směru od kostela pro věřící. Nyní se od hlavního vstupu z ulice vchází přímo do předsálí po novodobém dřevěném schodišti. V předsálí směrem k jižnímu výstupu ke kostelu jsou ještě zachovány původní dvoukřídlé dveře s leptaným sklem, s madly a se světlíkem ze strukturovaného skla (šest tabulek). Schodištěm s působivým kovovým zábradlím v jihovýchodním rohu stavby se vstupuje do chodbičky patra (v plánech zvýšeného přízemí), a odtud do bývalé kanceláře a naproti do archivu. Dále se vchází do předsíně, situované kolmo ke zmíněné chodbičce. Předsíň je uprostřed dispozice, ze které se vstupuje do ostatních místností a na schodiště do obytného podkroví. Směrem do ulice bývaly kancelář, archiv, kuchyň. Do zahrady jsou orientovány tři pokoje. Z předsíně je možné vyjít vnějšími schody do zahrady. V patře se zachoval soubor původních dveří (dřevěných i prosklených se světlíkem se strukturovanými skly), místy parketové podlahy, kruhové okénko opatřené směrem do předsíně kovovou mřížkou (shodného řešení jako kovové zábradlí schodiště do patra) a dřevěné schodiště do podkroví. Podkroví bylo zčásti využívané jako půda a zčásti k obytným účelům (směrem do zadní zahrady bývaly dva pokoje se vstupy na balkon). Dále zde byla ještě komora a prádelna. Ve vstupní chodbičce v podkroví stojí za pozornost původní dřevěné horizontálně pojaté zábradlí, původní dlažba či soubor původních dveří se zárubněmi. Krovová konstrukce je z velké zčásti rovněž původní.