Třípodlažní zděný omítaný objekt s vysokou atikovou nástavbou a pultovou, plechem krytou střechou, je situován v nárožní pozici řadové zástavby jižní strany Dolního náměstí. Hlavní průčelí je prolomeno třemi okenními osami, horizontálně traktujícími prvky jsou plochá kordonová římsa mezi 2. a 3.NP, na níž v ose oken nasedají půlkruhové vícenásobně profilované římsy se zlacenou rozetou ve středu, masivně profilovaná římsa vynášející nastavované atikové patro a završující korunní římsa. Fasáda přízemí je novodobě transformována vložením velkoplošného výkladce v rozponu dvou okenních os, ukončeného segmentovým záklenkem. Výkladec je prolomen částečně přes původní vstupní portál s kladím vynášeným pilastry s římsovitými hlavicemi - ve 2/3 šířky jím prostupuje pravý pilastr. Stávající zapuštěný vstup s novodobým prvkem prosklených dveří o dvou křídlech v jihovýchodním nároží v levé krajní ose má segmentový záklenek . Navazující chodba je zaklenuta valenou klenbou s lunetami a přes oddělující pas nasedají 2 pole křížové hřebínkové klenby u schodiště . Okenní otvory jsou ve všech podlažích bez šambrán mírně zapuštěné. Okna 3.NP akcentují rovné, velmi ploché nadokenní římsy se spuštěným vlysem, signalizující neukotvením prvku výraznou redukci původního tvaru. Jednoduché parapety ukončují pouze okna 2.NP, jejichž obloukové nadokenní římsy jsou vynášeny patrovou římsou. Okna v atice nemají žádný architektonický detail a nasedají přímo na atikovou římsu. Boční fasáda je členěna pouze architektonickým detailem; přízemí má fasádu hladkou, ve 2.NP probíhá v celé ploše pásová bosáž, převáděná v liniích rohového pilastru, ploché kazetové rámy se strukturální omítkou se uplatňují ve 3.NP a navazujícím atikovém patře. Nárožní pilastr převzat ze sousední nájemné budovy 337 a 338, demolované v roce 1905. Ta ustoupila nynějšímu sídlu Finančního úřadu v Opavě dle projektu Adolfa Millera, které svým umístěním nerespektuje historickou stavební čáru z pohledu Dolního náměstí a navazující ulice Sněmovní. V letech 1986-1993 v rámci celkové rekonstrukce byly odstraněny autentické truhlářské prvky z interiéru, dlažby z 19. a 1. poloviny 20. století, nově vestavěna kotelna a uhelna v suterénu, změněna dispozice v přízemí (nástup do suterénu proveden ze stávající chodby); zřízen výtah, vestavba sociálních zařízení na patrech, upraveno přízemí. V letech 1897 – 1950 objet užíván jako řeholní dům jezuitů vykonávajících duchovní správu v blízkém kostele sv. Vojtěcha.