Vznik areálu Nákladového nádraží Žižkov. spadá do období po r. 1927, i když jeho výstavba byla uvažována už od roku 1919. Po roce 1927 byla zahájena výstavba v oblasti bývalých usedlostí Direktorka, Vápenka a Červený dvůr. Žižkovské překladiště mělo sloužit zejména pro zásobování a skladování potravin, a bylo první etapou plánované přestavby pražského železničního uzlu. Nádraží od zahájení provozu v roce 1936 sloužilo bez přerušení až do roku 2002, kdy byl o uzavřeno. Hlavní správní a skladová budova byla vystavěna v letech 1934-1937 podle projektu K. Caivase a V. Weisse ve spolupráci se žel. inženýrem M. Chlumeckým. Stavbu provedly firmy Karla Skorkovského, Bohumila Belady, Fr. Strnada, V. Feigla, aj. Třípatrový správní objekt opticky uzavírá východní čelo Olšanské ulice. K hlavní budově se směrem k východu připojují dvě dlouhá křídla skladištních objektů, která obemykají dovnitř vstupující kolejiště. Budova je převážně železobetonové konstrukce, funkční a vizuálně působivé jsou komunikační mostky s výtahovými věžemi z ocelové příhradoviny, navzájem spojující boční křídla skladišť. Budova představovala špičku technického zařízení - patrové skladištní bloky byly vybaveny nejen chladicími boxy, automatickými vahami, ale i pohyblivými dopravníky a pod. Za KP byla prohlášena hlavní trojkřídlá (administrativní křídlo a dvě křídla překladišť) budova nádraží s pozemkem parc. č.4481/1, suterénní část jižního křídla přesahuje na pozemek parc. č 4450/1. Součástí budovy jsou i pevně zabudované prvky původního technologického vybavení (šnekové shozy pro sypké materiály, schodiště přilehlé rampy, posuvná vrata skladů, nákladní výtahy, přemostění kolejišť s výtahovými věžemi. 5 párů kovových výtahových věží je tříúrovňovými kovovými lávkami spojeny s křídly skladištních budov.