Hornická kulturní krajina Háj - Kovářská - Mědník - krajinná památková zóna

Území Krajinné památkové zóny Hornická krajina Měděnec – Kovářská v Krušných horách zahrnuje rudní revíry v okolí historického horního města Měděnec i obce Kovářská (v minulosti významné centrum hutnictví a kovářství, ve kterém se zpracovávaly suroviny vytěžené v okolních rudních revírech). Po celé ploše KPZ jsou rozprostřeny dochované pozůstatky po hornické činnosti, jako jsou štoly, zabořená ústí šachet, haldové tahy, pinky apod., nejvíce soustředěné jsou v lokalitě vrchu Mědník. Významným dokladem historie hornického regionu jsou i báňská díla zachovaná pod zemí, kterých po sobě minimálně sedm staletí hornické a hutnické činnosti zanechalo velké množství. Nerostné bohatství, které bylo na území KPZ po staletí dobýváno, představují bohatě zastoupené skarny, neboli metamorfované horniny obsahující četné polohy rud – především rud mědi a železa, ale i stříbra a dalších kovů. Obraz této cenné kulturní krajiny doplňuje oblast širšího prostředí osady Kovářská, ve které se v minulosti soustředily provozy na zpracování rud. Jihozápadně od Kovářské se v torzálním stavu dochovala další unikátní technická památka, tzv. Buqoyská vápenka. Byla vystavěna u místního ložiska vápence, který se v Krušných horách vyskytuje velmi vzácně. Vápenka významně doplňuje typologické spektrum výrobních a zpracovatelských staveb Krušnohoří, včetně své charakteristické polohy vzdálené od zastavěné části území, v blízkosti ložiska a historické transitní cesty. Památková zóna nabízí celou řadu různých typů zájmových objektů. Severně od obce Měděnec, ve směru na bývalý důl Měděnec je situován kopec Mědník. Jeho úbočí jsou přímo posetá stopami po staletí probíhající těžbě. Nerostné bohatství, které bylo na území KPZ po staletí dobýváno, představují bohatě zastoupené skarny, neboli metamorfované horniny obsahující četné polohy rud – především rud mědi a železa, ale i stříbra a dalších kovů. Stále přítomný je například vstup do štoly Země zaslíbené nebo Panny Marie Pomocné. U paty návrší stojí drobná kaple Nejsvětějšího srdce Ježíšova ze 30. let 20. stol., naopak na vrcholu kopce se tyčí původně barokní centrální kaple Neposkvrněného početí Panny Marie, která byla postavena již v roce 1674. Z vrcholu kopce je působivý rozhled na hřebeny Krušných hor, které byly v této oblasti svědkem intenzivní těžby nerostného bohatství. V západní části zóny je nedaleko obce Háj pozůstatek Vápenky, jejíž provoz byl ukončen ve dvacátých letech 20. stol. Torzo vápenky je však pozoruhodným dokladem procesů, které souviseli s těžbou v okolí, stejně jako lom, který se nachází v těsné blízkosti této technické památky. Zachovaly se zde pece na pálení vápna a torza dalších dvou objektů. Objekt je v současnosti po záchranné rekonstrukci.