Společenský dům má pravidelný půdorys ve tvaru písmene Y. Z centrálního polygonu komunikační části vybíhají tři křídla svírající navzájem úhly 120 stupňů. Hlavním vstupem umístěným mezi dvě křídla je budova orientovaná k přilehlému parkovému náměstí, parter přímo před budovou evokuje čestný dvůr a vytváří reprezentativní předprostor veřejné stavby. Původně byl trojpodlažní s krytou terasou a dominantní, vyvýšenou, centrální částí (do výše pěti podlaží), terasy byly po roce 1945 přestavěny na byty. Centrální polygon je dispozičně rozvržen tak, že jsou v něm mezi tři rozbíhající se křídla vklíněny tři přibližně čtvercové dispoziční bloky (vstupní hala, schodiště, dva výtahy a sociální zázemí). Uprostřed objektu tak vzniká centrální šestiúhelníková hala se stropem zvýrazněným kruhovou římsou. Celková kompozice objektu je vedena snahou o jeho postupné odhmotnění směrem nahoru, v patrech jsou proto všechna tři křídla o jedno pole kratší, čímž vznikají koncové terasy ve druhém nadzemním podlaží. Na střeše se nachází provozní prostory a strojovna výtahu. Konstrukce budovy je tvořena železobetonovým skeletem s typickými prvky baťovské architektury (železobetonový skelet sastávající ze sloupů kruhového průřezu a hranolových průvlaků o modulu 6,15 x 6,15 m). Fasády byly dílem omítány, dílem režné, cihelné, přičemž režné zdivo se uplatňovalo pouze sporadicky při špaletách oken a na plochách zdiva ustupujících čel jednotlivých křídel. Součástí architektury objektu je i okolní parkové prostranství, komponované již ve 30. letech 20. století.