hrad Frejštejn

Katalogové číslo

1000141932

Kraj

Jihomoravský kraj

Okres

Znojmo

Obec

Podhradí nad Dyjí

Část obce

Podhradí nad Dyjí

Katastrální uzemí

Podhradí nad Dyjí

Typ

hrad; zřícenina

Kategorie

objekt

Sloh

dosud neurčený; gotika

Specializace

archeologie

Anotace

Doklad feudálního sídla - hradu bergfritové dispozice v torzální podobě z poloviny 13. století patří k nejstarším šlechtickým fundacím na Moravě.

Dějiny

Zřícenina gotického hradu pochází ze 14. století, od 15. století se hrad uvádí jako pustý. V 16. století pravděpodobně začala pevnostní přestavba, nebyla však dokončena.

Historický vývoj

Hrad Frejštejn patří k několika specialitám jihozápadní Moravy, jež představují sídla založená šlechtici rakouského původu. Založili ho příslušníci rodu z nedaleké Trnavy (Thürnau, zv. též Dírná) s erbem tří leknínových listů. Na Moravě se jeho příslušníci angažovali v zeměpanských službách a určité rodové odnože (páni z Miroslavi a Myslibořic) se zde také usadily. Z rodu pocházel mj. Vikart z Trnavy, vranovský purkrabí a význačná osoba působící ve službách Přemysla Otakara II. Díky založení v polovině 13. století patří Frejštejn k nejstarším šlechtickým fundacím na Moravě, neboť r. 1251 se připomíná Gaytmar z Frejštejna. Dubleta listiny však vznikla až po r. 1261, v pravé se Gaytmar jmenuje jako syn Ulricha Libera (něm. Frei), od čehož se odvíjí název hradu. Podle kronikářské zprávy někdy v letech 1283-1286 hrad dobylo rakouské vojsko, neboť z něho působila loupežná družina. S trestnou výpravou na své území musel vyslovit souhlas i král Václav II., jenž současně pod dohledem a za pomoci Záviše z Falkenštejna potíral lupiče v jiných částech Moravy. Pravděpodobnou podmínkou souhlasu bylo postoupení dobytého hradu králi a potomci Gaytmara na počátku 14. století skutečně sídlili jinde. V r. 1354 byl na hradě opět markraběcí purkrabí Petr Hecht z Rosic, jenž současně spravoval také blízký Vranov. Zeměpanským zůstal hrad do r. 1422, kdy ho král Zikmund zapsal Lipoltovi Krajířovi z Krajku. Vojenská tažení husitských válek vyvolala zesílení fortifikace téměř po celém obvodu stavbou parkánové zdí s hranolovými baštami. Stalo se tak bezpečně do r. 1440, neboť tehdy byl hrad rozhodnutím stavů z rukou Jana Krajíře vykoupen a měl být pobořen. Osud Frejštejna byl nejistý, ale zdá se, že došlo k obnově, neboť ještě krátce po polovině 15. století k hlavní hradbě přistavěli polygonální baštu a mohutné pilířové věžice a snad tehdy byl dolní hrad rozdělen hradbou na dvě části. Při dělení statků mezi syny Volfganga Krajíře v r. 1487 se uvádí už jen zbořený hrad Frejštejn.

Popis

Lokalita se nachází na srázném výběžku nad soutokem Dyje s Křeslickým potokem. Původní jádro hradu (30x17 m) na vrcholu výběžku je značně pobořeno, ale je jasně zřetelná jeho bergfritová dispozice a to nejúspornější, jak je jen možná. Uvnitř miniaturního nádvoří, při zkoseném konci oválu hradby silné skoro 2 m, stál pouze dvouprostorový patrový palác, druhý pól uzavíral válcový berfrit. Z něho se zachovaly jen základy, které vypovídají, že měl průměr 9 m. Jádro návazně obklopil pětiúhelník masivní hradby, jejíž síla kolísá mezi 1,8 a 2,3 m. V severovýchodním zlomu hradby stála kaple, která se připomíná r. 1347 a z níž se ve zbytku kněžiště dochoval zlomek okenní kružby. První brána zmizela, ale stála na jihozápadě za šíjovým příkopem, který je 35 m široký. Dřevěný most k bráně vycházel ze skaliska vysunutého do příkopu a proto překonával jen vzdálenost 22 m. Stavbu druhé etapy přerušilo dobytí hradu v letech 1283-1286 a dolní ohrada patrně souvisí s převzetím hradu králem. Ani tato stavební akce nebyla završena a zřejmě teprve ve druhém či třetím desetiletí 14. stol. na kapli navázal velký trojpodlažní palác s pravoúhlými okny. Byl plochostropý a od přízemí (suterén je zasypán) obsahoval po dvou nestejně velkých prostorech. Přízemí větrala štěrbinová okénka se stoupajícími bankály, patro mělo k severu čtyři velká dvojdílná okna a v jejich výklencích kamenná sedátka. Palác asi postavili bavorští páni z Klingenberka, kteří přišli s Janem Lucemburským a obdrželi od něho část okolních zeměpanských statků. Chráněná plocha lokality je 7600 m2.

Popis památkové hodnoty

Doklad feudálního sídla - hradu bergfritové dispozice v torzální podobě z poloviny 13. století - patří k nejstarším šlechtickým fundacím na Moravě Jeden z nejstarších hradů na Moravě založených šlechtou, výrazně zachovalý - doklad gotického obranného systému na jihozápadní Moravě.