hrad Ježov

Lokalita leží na výběžku hřebene v nadmořské výšce 415 m, obtékaného tokem Hloučely na S a jejího pravobřežního přítoku na J. Z tohoto výběžku vybíhá V směrem snížená ostrožna s nadm. v. 350-380 m , dlouhá asi 450 m a široká 30-50 m. Na této snížené části se nachází středověký hrad. Zvýšená západní část je opevněna na přístupné Z straně obloukovitým valem a příkopem ve snížené části se středověkým hradem by snad pravěkého původu mohly být přepažující příkopy na Z straně. Ze zvýšené části pochází z výzkumu J. Blekty (1935) pouze nevýrazný pravěký materiál, naopak z výzkumu hradu byl získán materiál datovaný do slezské fáze kultury lužických popelnicových polí a do doby halštatské. V roce 1999 byl publikován také ojedinělá slovanská keramika a byly rovněž získán keramický materiál a spona z pozdní doby laténské. Středověký hrad byl rozlehlý. Před dvojdílnou zděnou částí se rozkládá esovitě prohnuté 190 m dlouhé a 32-53 m široké předhradí, které je mělkým příkopem a valem ještě předěleno. Předpoklad, že bylo opevněno jen lehce nějakou dřevěnou stěnou, zpochybňuje nález dvou úseků zdiva na jižním úbočí jeho západní části. Avšak hospodářské budovy měly zřejmě jen lehké konstrukce. Nálezy ze sondy, která na něm byla položena svědčí také o osídlení v období pozdního bronzu. Též špička opyše, od níž je toto předhradí odděleno 16 m širokým a 5 m hlubokým, dílem ve skále vylámaným příkopem, byla rovněž nějak využita ve starší fázi. Příkopem procházela přístupová cesta od vsi Vícova, která zahnula po jižním úbočí a v ohybu prvního předhradí vstoupila na jeho plochu. Teprve za dalším příčným valem a za 18 m širokým a 7 m hlubokým příkopem se nacházelo zděné předhradí s půdorysem tvaru lichoběžníka. Masivní zdi vymezující průjezd nevylučují existenci branské věže, ale věž střežící bránu téměř jistě stála v severovýchodním nároží. Před branou byl vykopán 3,2 m široký nájezd dřevěného, mostu. K hradbě bylo zevnitř přistavěno několik zděných stavení, nebo podezdívek s roubenou nástavbou, na jihu jsou dokonce 2 m hluboké suterény. Až 15 m široký skalnatý příkop odděloval předhradí od hradního jádra. Most, který ho překonával, dosedal na zděné patky před bránou prolomenou v čelní zdi. Hradba 2,3 m silná uzavírala téměř obdélník zadního hradu (25x53 m), v jehož západním čele stál patrně věžovitý palác. Clonil jádro od stoupajícího hřebene, který byl před ním přeťat mohutným 24 m širokým a skoro 10 m hlubokým příkopem. Jednoprostorový palác byl vybaven trámovými stropy, byl zevně i zevnitř omítnut a obsahoval kachlová kamna. Skromněji byly provedeny budovy kolem brány, některé jen na hliněnou maltu, v severovýchodním koutu s prohlubní sklepa, naproti tomu uvnitř severního stavení byl zjištěn půlkruhem završený kamenný portálek. Podél severní strany jádra se táhne masivní, 4 m silná zeď, která mohla být součástí parkánu, jenž mohl pokračovat před západním průčelím paláce, nebo jen opěrným tarasem nesoucím dřevěnou ohradu.