- Katalogové číslo
- 1000154037
- Kraj
- Jihomoravský kraj
- Okres
- Vyškov
- Obec
- Orlovice
- Část obce
- Orlovice
- Katastrální uzemí
- Orlovice
- Typ
- hrad
- Kategorie
- objekt
- Torzální
- ano
- Specializace
- archeologie
Anotace
Významný doklad výšinného pravěkého opevněného sídliště a mladšího feudálního sídla - prvního opevněného hradu řádu johanitů na Moravě z přelomu 13. a 14. století, na konci 15. století je již hrad uváděn jako pustý.
Dějiny
Doklad výšinného pravěkého opevněného sídliště a feudálního sídla - hradu řádu johanitů
Popis
Lokalita představuje reliéfní zbytky areálu pravěkého hradiska, které je z větší části porušeno relikty středověkého hradu Orlova. V severovýchodní části je lokalita narušena novověkými úpravami při stavbě kostela a hřbitova, který byl naposledy v roce 1982 rozšiřován. Areál lokality má podlouhlý tvar ve směru SV-JZ, který vychází z konfigurace terénu a jeho rozměry byly cca 320 m x 30-90 m. Za pozůstatky pravěkého opevnění lze považovat zřejmě jen dvě pásma příkopů s valy na J konci lokality. Nejižněji probíhá 4 m široký příkop napříč hřbetem výběžku ve směru V-Z v délce asi 35 m, který ještě na V straně pokračuje 40 m ze svahu do údolí již jen jako erozní rýha. Na vnější straně příkopu je patrný 20 m dlouhý a 6 m široký násep. Hloubka příkopu dosahuje 1,4 m a převýšení koruny valu ode dna příkopu 1,2 m. Za další pásmo pravěké fortifikace probíhající paralelně 50 m severně, lze považovat menší příkop hluboký 0,6 m a výraznější val dlouhý 20 m. Převýšení koruny valu nade dnem příkopu je 1,7 m. Středověký hrad byl značně rozlehlý a měl dvojdílnou dispozici. Na předhradí stojí slohově neurčitý orientovaný kostel sv. Václava, který je možno považovat za následníka původního kostela komendy. Okolí je narušeno hřbitovem a kvůli ulehčení přístupu byl na severu a východě zlikvidován okružní příkop a předpokládaný val. Zachovány jsou na západní polovině lokality. Téměř čtvercovou plochu (80x80 m) se zaoblenou severní stranou chránilo patrně opevnění ze dřeva a hlíny, stopy zástavby odstranily úpravy pro hřbitov. Vlastní hrad byl od předhradí oddělen příčným valem a příkopem (š. 16 m) a měl tvar půlky okoseného oválu (50x 60 m), jehož tupoúhlý vrchol se obrací k zúžené šíji hřbetu. Výkopy rozrytý povrch neposkytuje žádné spolehlivé informace. Zachovaly se jen výrazné hrázky po obvodu, které bezpochyby skrývají zbytky hradby. Hrad je obehnán prstencem příkopu a valu, který je v jižní polovině zdvojený. Vnitřní příkop je na nejvíce ohrožené jižní straně 19 m široký a až 6 m hluboký, vnější dosahuje šířky 15 m a vybíhá na západ do úvalu, do něhož možná odváděl přívalové vody. Blíže nejasné drobné příkopy a nízké náspy pokrývají šíji. Mohlo jít o lehká vysunutá opevnění středověkého původu, nebo pozůstatky pravěkého opevnění. I bez těchto reliktů mají zbytky hradu celkovou délku přes 200 m. Chráněná plocha lokality (bez SV části - plocha hřbitova s kostelem) je 37425 m2. Rozsáhlé předválečné výkopy (1933 - V. Procházka), amatérské výkopy na lokalitě a terénní práce při rozšiřování hřbitova do značné míry poškodily tuto významnou lokalitu Z předválečných výkopů bohužel chybí i jakákoliv kresebná dokumentace výzkumu a v Muzeu Vyškovska se zachovalo jen několik fotografií. Také materiál se zčásti ztratil a vzhledem k nejasným nálezovým okolnostem není přesně vyhodnocen ani jeho zbytek. Pozitivním zjištěním byl odkryv spodku okrouhlé věže o průměru 11 m a síle zdí 2,5 m. Zvláštností věže bylo provedení z cihel na kamenných základech. Není ani známo její umístění, což nelze řešit revizním výzkumem, neboť za války bylo zdivo rozebráno. Nalezeny byly též bosované kvádry a velká kamenná koule, svědčící o obléhání. Pravěké osídlení náleží platěnickému stupni lužické kultury a horákovské kultuře doby halštatské. Orlovice byly od známých dob příslušenstvím ivanovického panství řádu johanitů. Komenda v Ivanovicích na Hané, která měla podobu opevněného dvora. Z obranného a reprezentačního hlediska pro rozsáhlé zboží nepostačovala a proto na relativně nejvhodnějším místě vystavěli johanité svůj jediný hrad na Moravě. Jmenuje se v l. 1328-1332 v souvislosti s tamějším komturem Pertoldem ze Salzy, což značí, že na hrad se přesunula komenda. Jeho založení se předpokládá někdy na přelomu 13. a 14. stol. Známe i další komtury - v l. 1360-1362 to byl Eringius, jinak Radslav Řemdih z Malešova a r. 1392 Hereš, který byl i řádovým místodržícím pro Moravu. Znamená to, že význam hradu pro řád byl zásadní. Důležitý byl i z jiného hlediska, neboť si ho jako důležitou pevnost ponechat král Zikmund, když Moravu r. 1423 předával svému zeti, vévodovi Albrechtovi. Znamená to, že nějakým způsobem panství získal. Hrad byl v následujících letech zastavován, dokud ho r. 1445 johanité nevyplatili. Než o rok později ho už oni zastavili brněnskému měštěnínovi Michalovi Kunigsfelderovi, který se po hradě dokonce psal. Po jeho smrti (+1450) zástavy pokračovaly, dokud je v r. 1490 dědičně nezakoupil biskup Jan Filipec. Hrad byl už pustý. Přitom v r. 1483 se ještě hovoří o prodeji hradu Orlovice a městečka Ivanovice. Není jasné, zda hrad opustili zrovna v tomto mezidobí, nebo jestli se hovořilo o centru panství, které už mohlo být pusté.