1) vnitřní hrad 2) předhradí 3) vnější opevnění Hrad, rodové sídlo Švihovských z Rýzmberka, je výsledkem několika stavebních etap, přičemž z předhusitské stavby se dochovalo pouze torzo v jádře s částí jižního paláce. Další úpravy jádra se severním palácem pocházejí z pohusitské obnovy válkou poničeného areálu, po r. 1436. Zásadní přestavba pro Půtu Švihovského dala hradu dodnes z větší části dochované formy jedné z nejmohutnějších pevností Čech, byť k úpravám docházelo ještě během celého 16. století, kdy také byla realizována sgrafitová renesanční fasáda. Po třicetileté válce byl hrad předmětem cíleného boření vnějšího opevnění a následně využit jen k hospodářským účelům. Po roce 1948 byla zahájena jeho památková obnova. Areál hradu se skládal z příkopem chráněného hradního jádra (1) a západního předhradí (2) nepravidelného polygonálního půdorysu, také chráněného příkopem. Jádro hradu tvoří dva dvoupatrové paláce, severní (1.1) a jižní (1.2), obdélného půdorysu pod valbovými střechami, které jsou na západě spojeny schodištovým křídlem (1.4). Na východní straně se nachází kaple (1.3), výrazně vysunutá z půdorysu do parkánu ve formě bašty. Tyto budovy obklopují malý pravoúhlý zahloubený dvorek. Budovy jádra hradu obepíná parkán. Z opevnění parkánu zachována hlavní pětipatrová vstupní Velká věž (1.5.1), přiléhající západní hradba s torzem západního paláce (1.5.8) přiléhajícího k Červené baště (1.5.2), obnovená Bílá bašta (1.5.5) s torzem kuchyně (1.5.9) a presentované půdorysy bašt Zlaté (1.5.3) a Zelené (1.5.4). Vnitřní obranný prstenec (1.5) chráněn hlubokým obezděným příkopem (1.5.7), dnes mírně patrným pouze na západě. Předhradí s hospodářskými budovami (2) chráněno vnějším opevněním (3), tvořeným hradbou zpevněnou dvěma dochovanými hranolovými a půlkruhovou baštou (3.2), které na jihu doplňuje válcová věž Kašperka (3.3) se špýcharem (2.1). Ze strany městečka byla severní hradba prolomená vstupní věží, dochovanou v torze (3.1). Věž, považovaná za vstupní objekt (3.4) do předhradí z jižní strany, je dochována pouze v základech. Navazující opevnění dochováno v základech (3.5) a v rozsahu východního úseku se 3 baštami (3.6) dnes nově nadezděno jako protipovodňová ochrana. V 19. století byla k vnitřnímu líci západní hradby dostavěna hospodářská a obytná stavení (2.1 -2.5), zčásti obsahující torza starší zástavby a dvůr uzavřen na jihu při špýcharu stodolou (2.2). SV úsek opevnění byl nahrazen hospodářskou budovou z 19. století, ze které je dochována vnější obvodová zeď tvořící hranici areálu. Vodní příkop, který hrad obklopoval před vnějším okruhem opevnění, je zachován na Z straně ve funkci náhonu (3.8).