hrad Templštejn

Katalogové číslo

1000145847

Kraj

Jihomoravský kraj

Okres

Znojmo

Obec

Jamolice

Část obce

Jamolice

Katastrální uzemí

Jamolice

Typ

hrad; zřícenina

Kategorie

objekt

Torzální

ano

Specializace

archeologie

Anotace

Doklad feudálního sídla - hradu s plášťovou zdí v torzální podobě z období poloviny 13. století a následného stavebního vývoje do 16. století.

Historický vývoj

druhá polovina 13. stol. - polovina 16. stol. - vznik mezi lety 1281-1289, opuštěn po pol. 16. stol.

Popis

Lokalita leží na výběžku náhorní planiny nad pravým břehem Jihlavy. Hrad byl postaven mezi léty 1281-1298 řádem templářů, jejich komenda je v Jamolicích doložena r. 1279. Dílem templářů bylo především jádro, jež má půdorysný tvar pětiúhelníku s největšími rozměry 40 a 30 m. Zformovala ho mocná hradba se zaoblenými nárožími o síle 2,2 - 2,5 m a téměř 12 m vysoká. Útvar se přitom tupým břitem obracel ve směru přístupu a tudíž i ohrožení. Málo zřetelně uspořádaná vnitřní zástavba zřejmě narůstala postupně, ale stupeň zachování a snížená čitelnost nedovolují vývoj upřesnit. Zdá se však, že východní cíp zabíralo jedno křídlo a západní druhé, zčásti dvojtraktové. Mezi nimi byly sevřeny patrně dva miniaturní dvorky a asi do severozápadního se zvenčí vstupovalo brankou v severní hradbě. Tamtéž se nachází pozůstatek zploštělé a původně zaklenuté cisterny. Věž chyběla a tíha obrany spočívala na obvodové hradbě. Hrad v této podobě je možno přiřadit k typu hradu s plášťovou zdí. Po okrajích plochých terénních teras kolem jádra běžela hradba prstencového předhradí, v jehož nároží nad řekou stojí polozapuštěné přízemí částečně dvojtraktové budovy. Z její střední chodby se vcházelo do dvou velkých místností větraných štěrbinovými okénky. Stopy dalších stavení jsou východně od ní a vpravo od vstupní věže. Tyto objekty asi již postavili šlechtičtí majitelé, kteří po likvidaci templářského řádu francouzským králem Filipem Sličným v r. 1312 konfiskovaný Templštejn získali. Prvním byl kutnohorský podnikatel Bertold Pirkner, jenž se ovšem šlechticem teprve stal. Jeho synové r. 1349 zboží prodali Přibíkovi ze Šelmberka a r. 1379 ho páni z Lipé připojili ke krumlovskému panství. Někteří z nich na hradě sídlili a za nich byl snad už na přelomu 14. a 15. století vložen do jihozápadního nároží vedle brány nový palác. Jeho přízemní místnost nese náznaky vyložení dřevem a okna s lomenými záklenky a navenek široce rozevřenými špaletami jsou uspořádána do trojúhelníku. Palác se stal hlavní obytnou budovou hradu a podle zbytků oken patra byl snad přestavován ještě v 16. století. Páni z Lipé také vystavěli průchozí pylon jádra a další pás parkánové hradby. Brána se nacházela ve vystupující věži nebo příčném traktu paláce. Přes hluboký, až 25 m široký, příkop vylámaný do skalního podloží k ní vedl dřevěný most. Výrazným fortifikačním prvkem byla mohutná štítová zeď, kterou okolo r. 1470 postavili na příčném skalisku před příkopem. Je 70 m dlouhá a až 5 m silná a vynechání místa pro bránu svědčí pro možnost, že ani nebyla dokončena. Před ní se táhne další, jen 9 m široký, ale zato 5,5 m hluboký příkop, jenž ji odděluje od protáhlého pahorku s předsunutým opevněním, po jehož baště zůstaly výrazné stopy na hřebenu asi 50 m před příkopem. Šíji přetíná ještě třetí příkop, jenž při šířce 20 m má úctyhodnou hloubku přes 10 m. Důvodem stavby štítové zdi a předsunuté fortifikace byly nepochybně zkušenosti z obléhání. Hrad se r. 1482 opět stal centrem samostatného panství pánů z Doubravice a podle datování archeologických nálezů byl opuštěn až někdy po polovině 16. století.

Popis památkové hodnoty

Jedná se o dochovanou zříceninu hradního areálu ze 13. století. Hrad je významným dokladem působení templářského řádu na našem území. Na jeho pozůstatcích lze dodnes pozorovat stavební vývoj od templářského hradu po šlechtické sídlo s masivní fortifikací z 15. století. Hrad je také archeologickou lokalitou a místem krajinného rázu.