Dochovaný reliéf hrádku vyřezaného do západního svahu Konůveckého údolí za jeho zlom. Oválná plošina obytného areálu má osy o rozměrech 27 a 23 m, celkový průměr opevněného areálu je 105 m. V severovýchodním cípu se nachází o dva m snížená a rozměrná prohlubeň, kterou D. Šaurová interpretovala jako dřevohlinitou stavbu, do níž vedlo přemostění z trojúhelného rozšíření vnitřního valu. Soustředění kamení do pravidelných pruhů vyznačuje na jihovýchodě asi 5,5 m široké stavení. Jeho konstrukce byly provedeny z kulatiny, snad sroubené, o níž vypovídá tvarování nalezené mazanice a její přepálení svědčí o zániku požárem. Vnitřní prstenec valu obíhá jádro za příkopem, který je 18-21 m široký a jeho hloubka oproti centrálnímu pahorku kolísá mezi 4-8,5 m. Vůči náspu, který na stoupající jižní straně jádro převyšuje o 2 m je příkop 2,2-6,8 m hluboký. Val byl uzpůsoben pro osazení obránci a jeho koruna má proto šířku 8-9 m. Na severovýchodě je do něho zakomponován trojúhelný útvar, na nějž zřejmě stoupala úboční cesta od Konůvek. Val je obklopen dalším okruhem valu a příkopu 9-10 m širokého a 2,5-4 m hlubokého. Jen tam, kde se ohýbají kolem trojúhelného výběžku má příkop šířku 12-13 m. Vnější val na jihu poněkud vybočuje a vzniklá plošina také mohla být využita k obraně. Chráněná plocha lokalit je 10602 m2. O hrádku existují písemné zprávy až z doby, kdy už byl pustý. V r. 1497 se jmenuje "Kepkov pustý kopček" a "hradiščko pusté Kepkov" a v l. 1531-1543 jako hrad pustý kunůvský.