Hradiště se nachází v nadmořské výšce 390 m na špici ostrožny mezi Vltavou a Bohunickým potokem, osa ostrožny probíhá ve směru SSZ – JJV. Jednodílné hradiště má trojúhelníkovitý tvar, přičemž ze dvou bočních stran je chráněno přírodní konfigurací terénu – na Z příkrým srázem k Bohunickému potoku a na V svahem klesajícím k Vltavě. Přístupová JJV strana, kde níž terén zvolna stoupá k Červenému vrchu (479 m) vzdálenému asi 1,5 km, je přepažena fortifikací skládající se z mírně obloukovitého valu a vnějšího příkopu. Relativně malá vnitřní plocha hradiště klesá směrem k SSZ, kde ostrožna vybíhá v úzkou opyš spadající k soutoku obou vodních toků. Morfologie vnitřní plochy odpovídá hřbetu ostrožny, jehož boky klesají směrem k oběma údolím a přecházejí ve svahy. Nejsou zde patrné žádné stopy antropomorfních úprav ani zásahů. Z opevnění hradiště se zachoval mohutný val s vnějším příkopem, které na JJV straně oddělují hradiště od okolního terénu. Val, který byl parně navršen na přirozeném skalním hřbetu, je dlouhý 80 m a ve střední části vysoký až 6 m, na obou stranách se snižuje. Na Z se připojuje ke hraně údolí potoka, jeho V konec se mírně stáčí k SV a sleduje hranu vltavského údolí až postupně mizí. Příkop o hloubce 4 m a šířce asi 12 m sleduje val na vnější straně. Celková výměra hradiště je 0,8 ha. Archeologické výzkumy a nálezy Hradiště je známo již od 19. století. První atypické nálezy zlomků keramiky zde získali až v roce 1952 F. Prošek a E. Jílková. Datování hradiště umožnila až zjišťovací sondáž dr. A. Beneše v roce 1971, nálezy ze šesti sond (keramika, uhlíky) potvrdily osídlení na přelomu starší a střední doby bronzové. Uložení nálezů AÚ Praha – exp. Plzeň (př.č. P17/71 1-7)