hradiště

Dvojdílné hradiště z doby bronzové se nachází ve strategické poloze na vrcholu zalesněného kopce obtékaného ze tří stran řekou Otavou. Skládá se z lichoběžníkovité akropole se zaoblenými nárožími, ke které se na SZ připojuje menší obdélné předhradí. Akropole o ploše asi 2,7 ha zaujímá mírně se svažující vrcholovou partii kolem kóty 478 m, její delší osa je orientovaná ve směru SZ – JV. Obklopena je nízkým, místy téměř neznatelným valem, který na několika místech využívá skalních výchozů. Nejzachovalejší je na V a též na SZ straně, kde dosahuje výšky 0,5 – 1 m široký je 4 – 6 m. Na J a S straně akropole se v určitých úsecích projevuje pouze terénní hranou popř. kameny vystupujícími na povrch. Terénní deprese o hl. 0,5 m sledující po vnější straně SZ úsek valu je patrně pozůstatkem zasypaného příkopu, jehož existence byla potvrzena i archeologickým výzkumem. SZ předhradí využívající předvrchol kopce (kóta 473 m) má plochu asi 0,8 ha. Jeho valové opevnění, uváděné v první polovině 20. století, není v současné době již v terénu patrné. archeologické výzkumy a nálezy: Přestože v areálu hradiště docházelo v minulosti k těžbě kamene, který byl získáván mimo jiné i rozebíráním valového opevnění, první známé archeologické nálezy přinesly až výkopy mineraloga dr. A. Krejčího v letech 1923 – 24. Krejčí ve spolupráci s prof. A. Sedláčkem, jenž uveřejnil první podrobný popis hradiště, nechal postupně vykopat 70 sond, a to jak na akropoli tak na předhradí. Při průkopech valem zjistil, že opevnění bylo zbudováno z kamene a hlíny, přičemž nálezy spečené žuly mohou dokládat jeho zánik požárem. Výkopy na vnitřní ploše akropole (zejména v kulturní vrstvě v blízkosti vrcholové kóty) a předhradí přinesly četné nálezy pravěké keramiky. Na několika místech byly objeveny sklady říčních oblázků, které s největší pravděpodobností sloužily jako munice pro obránce hradiště. Menší výzkumy podnikl na lokalitě v roce 1943 a 1946 B. Dubský, jím získaný keramický materiál patří knovízské kultuře mladší doby bronzové. Zatím posledním výzkumem byla sondáž dr. P. Brauna z plzeňské expositury AÚ Praha v roce 1979. Sondy na akropoli a na předhradí přinesly nálezy keramiky patřící mohylové kultuře ze střední doby bronzové a knovízské kultuře z mladší doby bronzové. uložení nálezů: Prácheňské muzeum v Písku (i.č. A 229 – 250, A 1053, A 1098, A 1126, A 1163 – 1165, př.č. 468/98), ARÚ Plzeň (př. č. 84 – 90/79)