Tvrz Hrádek se v písemných pramenech poprvé objevuje v roce 1360, kdy byla sídlem Pešíka z Hrádku. Kromě něho jsou ve druhé polovině 14. století jmenováni další tři majitelé, kterými byli k roku 1364 Lipolt, roku 1390 Laviček a roku 1392 Bohuslav z Hrádku. Před rokem 1390 se tvrz dostává do rukou rodu Rožmberků, kteří jej připojují k novohradskému panství. Hrádek se stává sídlem rožmberských purkrabí, z nichž je v roce 1412 uváděn Vilém z Petrovic. Před rokem 1424 tvrz zanikla, patrně násilnou cestou při tažení Jana Žižky v roce 1420. Tvrziště se nachází v nadmořské výšce 490 m na návrší obtékaném na V a J straně Žárským potokem. Protáhlé návrší orientované ve směru Z – V se postupně zužuje a jeho V část mírně klesá směrem k potoku. Její koncový úsek v délce asi 100 m je od okolního terénu oddělen hlubokým zářezem o šířce 30 m, přičemž úroveň jeho dna odpovídá přirozenému terénu u paty návrší. V případě tohoto útvaru nelze objektivně rozhodnout zda se jedná o upravený přírodní zářez či o uměle vyhloubený příkop. Vlastní tvrziště se nachází na vrcholové plošině zářezem oddělené části návrší. Má oválný tvar o rozměrech cca 45 ? 25 m a na V straně se k němu připojuje níže položené malé předhradí. Obvod tvrziště je vymezen destrukcí opevnění v podobě nepravidelného valu o výšce max. 1 m, který je na SZ straně v délce asi 4 m přerušen. Na V straně nádvoří se nachází původně patrně obdélný objekt, jehož tři stěny tvoří vnější opevnění a čtvrtou valová destrukce na straně do nádvoří. Vzhledem poloze objektu na nejlépe chráněném místě tvrze a objemu materiálu v obvodovém valu zachovaném do výšky až 2,5 m od úrovně nádvoří je možné ho považovat za pozůstatek obytné nejspíše věžovité stavby. Jen s obtížemi lze interpretovat ostatní objekty a anomálie ve vnějším opevnění – oválný vyvýšený útvar na Z straně nádvoří může být pozůstatkem bašty nebo věže a zdvojení opevnění na J straně nádvoří indikuje patrně obdélnou stavbu přiloženou k vnitřní straně opevnění. Malé předhradí na V straně je situováno na terasovité plošině ležící asi 8 m pod úrovní nádvoří. Z jeho opevnění se zachoval pouze krátký úsek valu vysokého asi 0,5 m. Předhradím zřejmě procházela přístupová cesta, která posléze do vlastní tvrze vstupovala v JV rohu vedle věžovité stavby. Nejasná je otázka existence předsunutého opevnění na temeni návrší před hlavním příkopem. Jeho koncová část je od okolí oddělena příčným zářezem, který může být pozůstatkem vnějšího příkopu chránícího možné předsunuté opevnění. Jeho vybudování na výše položeném návrší s možností postřelování tvrze by bylo logické, avšak potvrzeno může být jen budoucím archeologickým výzkumem. Archeologické výzkumy a nálezy: V prostoru tvrziště neproběhly žádné archeologické výzkumy ani z něj nejsou známy žádné nálezy.