Hradiště po celé ploše rozsáhlého vrcholku čedičové stolové hory, převyšující výrazně okolní krajinu. Tvar hradiště kopíruje okraje vrcholové plošiny a je nepravidelně oválný. Rozměry 1,7 km x 0,55 km. Plocha přes 50 ha je obklopena jednoduchým valem při hraně plošiny, dlouhým 3,7 km. Místy val převyšuje okolní plochu o 1 m, jindy se jeví jen jako ostřejší zalomení na hraně svahu. Zbudován byl z kamene a hlíny, místy je jen kamenný. Na několika místech na něm byly zjištěny stopy požáru. Do valu byly začleněny i přírodní skalní výchozy. Archeologický výzkum ukázal, že val byl budován ze dvou souběžných řad velkých kamenů vzdálených 2,5 - 2,75 m a prostor mezi nimi byl vyplněn menším kamením a hlínou. Přístup do hradiště byl zajištěn pěti branami. Nejlépe je zachována zdvojená uličková brána na V hradiště. Mohutná je brána na S, kde sjou konce valů zahnuty dovnitř. Brána na SV má ramena valu vyhnutá ven a vstup je chráněn příčnou zídkou uvnitř. J brána je uličková a poslední brána na SZ byla zničena lomem. Hradiště je známo od r. 1925, 1933 na něm proveden menší archeologický výzkum. Již tehdy existoval v SZ části lom. Pro intenzivní těžbu po roce 1945 bylo hradiště zapsáno jako kulturní památka a vymezen prostor lomu, který byl z ochrany vyjmut. V tomto prostoru proběhl v letech 1960-64 výzkum pod vedením V. Šaldové. Na ploše necelých 2000 m čtverečních bylo prozkoumáno 146 sídlištních objektů (jednoprostorové polozahloubené chaty o rozměrech 2-5,4 m x 2-4,6 m, ohniště u chat, zásobní jámy) a 532 kůlových jamek. Uvnitř opevněné plochy dodnes dochovány tři prameny vody. Lokalita dnes porostlá smíšeným lesem.