Ostrožna "Na Farkách", též "Farky", na třech stranách ohraničená svahy, svou výhodnou polohou nad vltavským údolím s dalekým výhledem lákala k osídlení již v pozdní době kamenné - eneolitu. Do sprašového podloží byly zahloubeny objekty tzv. protořivnáčského stupně kultury kanelované (cca 3000 l. př.K.). V období věteřovské kultury (-1500)) zde vznikla osada hrazená dvojí linií opevnění. Vnější, zřejmě palisádová hradba obepínala mnohem větší plochu, než je rozloha ostrožny. Základem vnitřní hradby, uzavírající vlastní ostrožnu, byla zeď z nasucho kladených kamenů. Nejvýznamnější osídlení pochází ze starší doby železné (halštat). V období mladší bylanské kultury (cca -600) tu byla znovu vybudována osada obehnaná palisádou. Kromě obytných staveb zde byly výrobní objekty, zásobní jámy, hliník aj. V pozdním bylanském období se osada rozrostla daleko za hranice opevnění, které zaniklo. Nálezy svědčí o tom, že osídlení zde bylo ještě v časné době laténské. Plocha chránění lokality měří 3,71 ha.