Hradiště zaujímá vrcholovou partii osamělého kuželovitého kopce s prudkými svahy, jehož vrchol přesahuje okolní krajinu o 150 m. Hlinitokamenitý val obíhý vrcholek na Z, J a zčásti na V straně. Na Z straně je ve valu patrná uličkovitá brána, do níž ústila cesta směřují po Z svahu pod opevněním. Dnes se znatelný úsek cesty (terasovitého stupně) ztrácí po několika metrech pod patou valu. Mohutný příkop, který je na vnitřní straně valu, je u brány ukončen a dále k S nepokračuje. Stejně tak i val je tímto směrem patrný jen jako terasa. Na V straně je val nepravidelný, porušený zřejmě pozdějšími terénními zásahy. Absence valu na V a SV straně naznačuje možnost, že jde o opevnění, které nebylo dokončeno. V JZ úseku příkopu jsou 2 útvary vzniklé navršním kamení, uprostřed jednoho z nich je zřetelná obdélná prohlubeň ve skále. Hradiště nedisponuje, vyjma vlastní menší vrcholové plošiny, žádnou rovnou plochou, tvoří ho svahy, zejména na S a SZ poskytující snad lepší podmínky. Směrem k S a JV vybíhají z vrcholku méně výrazné hřbety, z nichž jihovýchodní, oddělený příkopem a valem, poskytuje další větší prostor. Na jeho konci je patrný valovitý útvar využívající skalní výchoz a přetínající tento hřbet. Za ním je náznak příkopu. O několik metrů blíže k vrcholku je obdobný, ale již slehlý valový útvar. V S a SZ svahu je výrazná terasa, která rovněž dává možnost existenci opevnění i těchto místech. Celková plocha hradiště by pak byla mnohonásobně větší. Zejména na V svahu chybí pevný půdní pokryv, pod spadaným listím je již rovnou vrstva rozvolněné zeminy a kamenné sutě, obsahující ojedinělé zlomky keramiky. Lokalita je porostlá smíšeným lesem s převahou dubu, javoru a borovice, jde o přírodní rezervaci. V roce 1984 byl na hradišti proveden menší zjišťovací výzkum (D. Baštová).