hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie

Kostel se nachází na hřbitově a původně sloužil jako farní. V této funkci jej nahradil teprve roku 1740 vystavěný nový farní kostel ve středu obce poblíž zámku. Kostel je společně se hřbitovem umístěn na mírně vyvýšenině, která tvoří západní okraj obce, a původně pravděpodobně tvořil součást hradebního systému městečka. Současný vzhled jednolitých částí kostela je z velké části ovlivněn jejich nevhodně provedenou rekonstrukcí z let 1992-1993, jež odstranila jednotný architektonický výraz interiéru i exteriéru kostela, který budova získala ve druhé polovině 19. století (1867). Jedná se o jednolodní, podélnou, přibližně orientovanou stavbu s lodí obdélného půdorysu a s odsazeným pětibokým kněžištěm. K západnímu průčelí přiléhá masivní hranolová věž, která dosahuje šířky lodě a v níž je prolomen vstupní portál do kostela. Věž je založena na čtvercovém půdoryse a je jednopatrová, přičemž horní část věže tvoří zvonicové patro. Na ústřední ose věže je situován vstupní portál. Ten je opatřen pravoúhlým kamenným ostěním, které je profilované a dosedá na podnož, a rovnou, profilovanou a v horní části výrazně vyloženou nadpražní římsou. Ve středu horní části ostění je upevněn štít renesančního tvaru, na kterém je vytesán znak stavebníka věže, pana Kunáta Kurovského z Vrchlabí. Znak má podobu pozdvižené hlavy psa s vyplazným jazykem a lemován je tesanými iniciálami stavebníka: KK (znak) ZW. Znak je doprovázen rytým třířádkovým českým majuskulním nápisem, jehož horní dva řádky vyplňují vnější lištu horní strany ostění a třetí řádek vnitřní část ostění (U=V; slova jsou oddělována tečkou, která však dnes není všude patrná): LETA PANIE 1577 ZA PANOWA (štít) VROZENEHO PANA RVNATA // KVROWSKEHO Z WRCHLABE A (štít) NA KWASICICH . TATO . WEZE . ZA // LOZENA . ZGRVNTV . (štít) ADOSTAWENA GEST. // Stěny věže jsou hladké a na ústředních osách jsou prolamovány drobnými (v prvním patře o něco většími), na výšku obdélnými štřílnovými okny. Na úrovni zvonicového patra se nacházejí větší, na výšku odbélná okna se segmentovým záklenkem. Přízemí věže je od horního patra odděleno širokou, hladkou kordonovou římsou. Věž je završena cibulí s lucernou. Kněžiště je obdélné a zakončeno je trojbokým závěrem, jehož čelní stěna je na rozích opatřena odstupněnými opěráky. Fasády jsou hladké. Na čelní, tj. východní a na severovýchodní stěně kněžiště jsou ve spodní části prolomena původní na výšku obdélná, úzká štěrbinová okna s kamenným ostěním, která mají po novodobém zásahu širokou, oboustranně rozevřenou, segmentově završenou špaletu. Na čelní straně kněžiště se nad oknem nachází ještě okulus. Okno (rekonstrukce z let 1992-1993) v jihovýchodní zdi kněžiště je završeno lomeným obloukem a zasazeno je v hluboké špaletě. Sestává ze dvou lomeně zakončených lancet a ve vrcholu jeho oblouku je kružba ve tvaru trojlistu. Na vnitřní ploše špalety jsou patrné zbytky malované výzdoby v podobě červeno-žlutého vlysu (umístěného při vnější hraně), ve kterém se červené pilovité útvary střídají s kotoučovitými. V jižní zdi kněžiště se při levé straně nachází boční vchod se segmentovým záklenkem, zasazený v segmentové špaletě (rekonstrukce z let 1992-1993). Nároží lodi jsou vyztužena mohutnými kamennými kvádry (rekonstrukce z let 1992-1993). Stěny jsou hladké. Na severním průčelí je zhruba v polovině lodi v horní části proraženo zřejmě v původním stavu dochované, nízké segmetově završené okno, zasazené v hluboké špaletě. Na jižní stěně lodi je při jejím západní okraji situován lomený portál s kamenným ostěním, které je na vnitřní straně sešikmené a členěno je výžlabkem, který přechází v patky (rekonstrukce z let 1992-1993). Nalevo od portálu je patrný vysoký, mělký, půlkruhově završený výklenek, nejspíše zbytek zazděného okna. Nad pravou polovinou portálu je prolomeno o něco nižší lomené okno, zasazené v hluboké špaletě, na jejíž vnitřní ploše jsou dochovány zbytky malby. Napravo od něj se při východním okraji zdi nachází vyšší lomené okno, řešené obdobně jako okno v jižní straně kněžiště, pouze v jeho vrcholu se nachází pětilist (rekonstrukce z let 1992-1993). Na hranách špalety (zejména v pravé horní části) jsou dochovány dobře patrné úseky žluto-červeného pilovitého vlysu, který lemuje vnitřní i vnější stranu špalety. Střecha je sedlová a nad kněžištěm zvalbená. Hlavní vstup do kostela vede podvěžím, které je zaklenuto valeně. Z podvěží se do lodě vchází původně hlavním vstupním portálem, který je lomený a opatřen je kamenným, mělce profilovaným ostěním. Portál byl původně ústupkový, avšak jedna jeho rovina byla odstraněna při úpravách roku 1867. Dnes je jeho ostění vsazeno do vnějšího líce zdi. Loď je plochostropá, završená trámovým stropem. Kněžiště je sklenuto žebrovou paprsčitou klenbou, jejíž žebra klínového profilu se protínají v hladkém kruhovém svorníku a hladce zabíhají do zdi. V severní zdi kněžiště je osazeno kamenné gotické sanktuárium ze druhé poloviny 13. století, které je završeno lomeným obloukem. V jeho záklenku je vytesán reliéfní trojlist. Ve vrcholu sanktuária je kamenný štítek s reliéfním znakem Benešoviců - zavinutou střelou. Na jižní zdi kněžiště je patrný zazděný sedlový portál s kamenným ostěním (částečně neadekvátně doplněným roku 1992), který původně vedl do roku 1867 zbořené sakristie. Kněžiště je od lodi odděleno zděným lomeným triumfálním obloukem. V presbytáři se při jednom z oken dochoval fragment fresek (obdobný vlys jako na exteriéru). Na čelní zdi lodi se nacházejí torza pozdně gotických/ renesančních maleb: vlevo: trůnící sv. Václav (?); vpravo: sv. Jiří zabíjí draka a pod ním umučení sv. Kateřiny Alexandrijské. Na severní straně lodi jsou zbytky nástěnné malby zachycující vraždění betlémských neviňátek. (údaje o interiéru jsou převzaty částečně z původní evidenční karty z roku 1973, částečně z Bohumila Samka, in: Bohumil Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska, 2. svazek, J-N, Praha 1999, s. 298; jeho současný stav bude ověřen při revizi mobiliáře, která se plánuje na rok 2008). materiál: lomový kámen (pískovec), nepravidelně vrstvený na vápennou maltu (kněžiště, loď) a smíšené zdivo (věž); hladká bílá omítka krytina: břidlice; věž, opěráky: plech