Hrobka Černínů je umístěna jako dominantní stavba ve středu nejstarší části vinořského hřbitova. Prohlášenou kulturní památkou je rovněž pohřební oltář. Autor stavby neurčen; minimálně na jedné náhrobní desce signován kameník: OTTO SANDTNER PRAHA; Hrobka je volně stojící stavba se střední převýšenou částí a nižšími křídly na bocích a zadní straně. Průčelí obrácené k jihovýchodu probíhá ve dvou hloubkových plánech i ve dvou výškových úrovních. Střední vyšší část, zakončená trojúhelným štítem, risalitně vystupuje ze stavby. V ose je prolomena vchodem, umístěným do edikulového portálu s nástavcem nad římsou, jejíž oblomená část slouží zároveň jako architráv edikuly. Po stranách vstupu se objevují pilastry se stylizovanými hlavicemi tvořenými florálními prvky. V polokruhově vpadlém a profilovanou archivoltou zdůrazněném tympanonu je černínský znak. Tympanon po stranách lemují pilířky nesoucí římsu, ve střední části trojúhelně vytaženou. Na průčelí se objevují pouze horizontální architektonické články: kamenný sokl ukončený profilovanou římsou, hlavní římsa oddělující horní část stavby a drobnější korunní římsy, které završují jak plné atiky na nižších postranních částech, tak lemují trojúhelný štít. Všechny plochy stavby jsou z režného cihelného zdiva, všechny architektonické detaily z kamene. Původní vstupní dvoukřídlé dveře jsou kovové, s výrazným členěním výplněmi a pobitými hřeby s dekorativní hlavicí. Štít vrcholí kamenným křížem na podstavci. Boční fasády jsou zjednodušené, uplatňuje se zde pouze sokl, hlavní římsa a římsa atiky, která překrývá střechu bočních křídel. Na zadní fasádě se neuplatňuje ani atika, viditelné je zde lunetové okno s rustikovým ostěním. V ose zadního průčelí je umístěna mramorová deska s těžko čitelným nápisem: "WYSOCE VROZENÝ PAN HRABIE / WOLFGANG CZERNIN Z CHUDENIC / PAN PANSTVÍ WINORZ A S. AT. V. / GBELL, SATALIC, RADONIC A CZWRŽOWIZ / CYS. RAK. ?". Střecha mausolea je kryta plechem. Architektonicky je řešen i vnitřek se střední prostorou a připojenými bočními kójemi pro ukládání rakví. Kaple je lehce obdélného půdorysu, sklenuta křížovou klenbou svedenou na příložky v rozích s lunetami. Luneta proti vstupu tvoří osvětlovací okno, ostatní lunety jsou zaslepeny. Niky zdobí výrazné bohatě profilované šambrány. Celá dolní část hrobky je obložena mramorem, z mramoru je také profilovaná hlavní římsa obíhající celý vnitřní prostor, oblamovaná v koutech příložkami. Jednotlivé kóje pro rakve jsou odděleny mramorovými pásky a opatřeny nápisovými deskami. Výjimkou jsou náhrobky bankéře Jindřicha Bělohříbka a jeho rodiny (který od Černínů zámek odkoupil), po dohodě zde jejich jména uvedena nejsou. Je zde celkem 36 sklípků - kójí pro rakve, pohřbeni jsou tu příslušníci hraběcího rodu Černínů z 19. a první poloviny 20. století. Na desce Antonie, provdané hraběnky Fünfkirchen (+ 1874) je při dolním okraji nápis: OTTO SANDTNER PRAHA. Podlahu v hrobce tvoří opět mramor, skládaný do stejného vzorce jako stěny. Lemující pásy jsou z modrošedého mramoru, střed je vyplněn růžovým mramorem. Uvnitř hrobky je zachován pohřební oltářík, s mensou v podobě tumby v černé barvě stojící na lvích tlapách. Oltář spočívá na dřevěném stupni s horní intarzovanou části. Patří zřejmě do původního vybavení kaple, tvaroslovím odpovídá vzniku v 1. desetiletích 19. století. Oltář původní, empír, po 1813, predela s dílčími úpravami pozdějšími. Dřevěná menza, černě lakovaná, půlválcového tvaru, spočívá na čtveřici nožek tvaru lvích spárů, nožky s profilací vycházejí až po horní desku. Menza spočívá na obdélném nízkém dřevěném podstavci, černě lakovaném. Predela soudobá, šířková, černě lakovaná, s nástavcem, místo retáblu krucifix, s obdélným postamentem s mladším reliéfem chíró ve stylizovaném vavřínovém věnci. Vlastní kříž je z černě lakovaného dřeva, korpus ze zlaceného dřeva. Celek menzy spočívá na dřevěném stupni k menze s horní stranou intarzovanou. Po stranách menzy je dvojice dřevěných pilířků na smuteční svíce. Součástí oltáře jsou 3 mešní tabulky, které jsou připevněny k predele oltáře. Tisk černý a červený, na papíře, dřevo, sklo. Arcibiskupská knížecí tiskárna v Praze, po 1813.