Pohřební kaple rodiny Preidlů z Hassenbrunnu stojí při jižní části ohradní zdi bývalého hřbitova (dnes parku), jihozápadně od poutní kaple Narození Panny Marie. Ohradní zeď se kolem ní pravoúhle zalamuje a vytváří zde terasu jejíž plocha je dnes (od poslední opravy) oddělena od parku železným plotem osazeným na podezdívku postavenou z druhotně použitých pískovcových kvádrů. Před kaplí (po stranách vstupu) jsou dva pískovcové sokly, asi pozůstatky železných kandelábrů - ze západního zachována dolní část, po východním zbyl pouze spojovací železný trn. Jedná se o centrální zděnou hladce omítnutou stavbu na šestibokém půdorysu, završenou kupolí na tamburu s hlavním vstupním průčelím obráceným k severu. Průčelí jsou členěna v nárožích polygonálními přízedními pilíři, zakončenými atypickými kamennými fiálami. Do pilířů jsou osazeny kamenné chrliče. Jednotlivá průčelí osmistěnu jsou zakončena poměrně nízkým neodděleným trojúhelným štítem, lemovaným profilovanou korunní římsou, která je zdobena zubořezem a ve vlysu pod ní rozetami. Ve středu štítů (na třech předních stranách) jsou umístěny kamenná rozetová slepá okna. Výplní půlkruhem zakončeného vstupu jsou dvoukřídlé rámové levé dovnitř otvíravé dveře o šesti výplních s nadsvětlíkem. Půlkruhová naddveřní archivolta je zdobena geometrickým reliéfem, hlavním klenákem s reliéfem Kristovy tváře a na vrcholu oblouku latinským křížem. V obou průčelích vpravo a vlevo od vstupu se nachází po nice s konchou, vyplněnou motivem mušle a s profilovanou archivoltou na patečních římsičkách. Ty se i s oblounem odděleným vlysem zalamují do niky. V nikách se nacházejí terakotové sochy v nadživotní velikosti: vlevo (na severovýchodní straně) socha Krista „zahradníka“ s lopatou, vpravo (na severozápadní stzraně) socha sv. Petra. Tambur kupole je na venkovní straně členěn pilastry, oddělujícími dvojice půlkruhem zakončených oken, a zakončen profilovanou krepovanou korunní římsou. Kupole je završena štíhlou kamennou lucernou v podobě osmibokého antického „chrámku“ toskánského řádu s kamennou jehlancovou stříškou s makovicí. Lucerna má místo oken velmi úzké niky zaklenutými konchami s mušlemi. Střecha stavby je kryta asi měděným plechem. Českokamenický podnikatel František šlechtic Preidl z Hassenbrunnu (*26. XII. 1810 v Lísce u Č. Kamenice, +28. VIII. 1889 v Čížkovicích), v roce 1876 se stal rytířem rakouského řádu Františka Josefa I. a později papežského řádu sv. Řehoře Velikého (odměnou za opravu poutní kaple P. Marie), majestátem císaře a českého krále Františka Josefa I. ze dne 13. XI. 1887 byl uveden v rakouský šlechtický stav (tzv. prosté šlechtictví, rakouské proto, že české se sté době již přestalo udílet) na základě nejvyššího rozhodnutí učiněného císařem a českým králem Františkem Josefem I. dne 28. VIII. 1887; mj. byl majitelem zámků Ahníkova, Čížkovic a Prunéřova, hradu Hasištejna a hotelu “Kronprinz” v Teplicích; v České Kamenici postavil chodobinec za 30 000 zlatých, v Lísce školu a 60 000 zlatých dal na opravu areálu poutní kaple Narození Panny Marie; zůstal po něm majetek v hodnotě 15 000 000 zlatých, který zdědil jejo synovec Emanuel Karsch.