Objekt vznikl postupným spojením čtyř menších domů během 1. pol. 17. stol. ležících na pozemcích johanitské jurisdikce, někde v místech řádového pivovaru či špitálu. Tato středověká budova, asi zaniklá za požáru r. 1503, se dodnes prozrazuje mohutnými konstrukcemi obvodových zdí v jihozáp. nároží dnešního objektu.První písemné zprávy pochází až z r. 1532. Krátké a úzké záp. křídlo do ulice a patrně i uzavírající zeď se vstupní renesanční bránou pochází patrně až z pozdní renesanční etapy. V r.1617 bylo k domu připojeno západní stavení (dům byl zbořen a v r. 1916 nahrazen nepřesnou kopií L. Myslíka). Před r. 1675 došlo k větší sjednocující přestavbě všech čtyř domů do jednoho celku. Někdy kol. r. 1749 pak k přestavbě křídla nad Čertovkou. Dnes areál, stojící na pokraji zahrady Buquoyského paláce čp. 486/III, zaujímá kromě téměř čtvercového takřka solitérního městiště vlastního paláce ještě záp. přístavek obytného domu. Přičleněný jednopatrový dům je novostavbou, která svou pětiosou fasádou evokuje dojem barokního objektu. Uprostřed se nalézá polokruhově ukončený vjezd, který po stranách doprovází okna se stuhovou šambránou, okna 1. p. doplňují u stuhové šambrány jakási oblá ucha a střední osa vrcholí v sedlové zvalbené střeše štítovým vikýřem. Sousední sev. fasáda se stává ze tří částí: uzké boční fasády záp. křídla paláce, ohradní zdi prolomené bohatě tvarovanou branou a boční fasády vých. křídla. Poslední část člení pouze pozdně barokně profilovaná korunní římsa, lehký zlom ve fasádě a slepé okno v úrovni 2. p. Ohradní zeď je patrně pozdně renesanční. Portál vytváří zajímavou edikulu provázenou po stranách toskánskými přepásanými polosloupy, zadní plocha je bosovaná z kamene s charakteristickými vrypy. Bosy se nad polokruhovým obloukem vjezdu mění na klenáky. Vrcholový klenák je vyvinut jako konsola, nad ní se vyjímá kartuše a rozeklaný segmentový fronton se středním hranolovým útvarem. Pozdně renesanční je rovněž jednoosá pravá část fasády, na níž bylo obnoveno sgrafito. Fasáda končí volutovým štítem jednoduchých tvarů, dvojetážovým. Na fasádě je zavěšena při bráně jednoduchá mramorová nápisová deska: "V tomto domě narodil se 30. XII. 1859 / JOSEF B. FOERSTER / by svou hudbou do vyšších nás vznášel krás" (osazení pamětní desky bylo projednáváno 18. 10. 1934). Významná je vých. fasáda obrácená k Čertovce. Je velmi pozdně barokní, vznikala na přechodu ke klasicismu, což se především projevuje bohatým využitím pásování, které se objevuje jak na pilastrech dělících fasádu 3+5+3 osy, tak v přízemní středového risalitu a v patrech tří bočních os. Lehce nepravidelný a poměrně rozlehlý dvůr opět obklopují různorodé stavby. Již. zadní křídlo pokrývá sgrafitová rustika stejně jako pravé záp. dvorní křídlo. Zadní fasáda, vlevo v přízemí s kamenným, patrně pozdně barokním stuhovým portálkem, vrcholí dvojicí vyzděných podkrovních nástavců (prolomených vždy dvojící oken), které zase ukončují velmi jednoduché volutové dvouetážové štíty. Vých. křídlo překrývají pozdně barokní pavlače. Pavlače jsou segmentově zaklenuté na esovitě profilované kamenné konsoly. Pavlače chrání velmi jednoduché zábradlí, okna zde prolomená mají stejné typově renesanční šambrány jako u vedlejších dvou křídel. Nejzajímavější jsou zde pozdně barokní dveře, osazené při vstupu od schodiště, prořezávané a doplněné ještě pův. kováním.