Původní renesanční most stál v zátopovém území Hluchov mezi Brandýsem nad Labem a Starou Boleslaví. Při záchranném archeologickém výzkumu, mezi Labskou tůní a kaplí sv. Rocha, došlo k odkrytí dvou torz renesančního mostu. Jedná se o části několika oblouků mostu, vyklenutých z kvádrového pískovcového zdiva, druhotně podezděných kamennou plentou. Dále se dochovaly fragmenty několika pilířů. V prostoru pod mostními oblouky se zachovala kamenná dlažba, včetně fragmentu odvodňujícího žlabu. Torzo mostu č.1 - přibližně 15 m dlouhé torzo situované blíže k Labské tůni a Staré Boleslavi.Torzo tvoří zbytek pilíře, dochovaného v podobě základů, jeden celý oblouk, úplně dochovaný pilíř s kapsou po ledolamu a fragmentem odvodňovacího žlabu a náběh dalšího oblouku (necelý půloblouk). Patrné jsou fragmenty minimálně dvouúrovňové kamenné dlažby pod oblouky.Oblouky jsou podepřené druhotně vyzděnou kamennou plentou. Torzo mostu č.2 - přibližně 15 m dlouhé torzo situované blíže ke kapli sv. Rocha.Vlastní renesanční zdivo mostu se dochovalo jen ve zbytcích, větší část tvoří druhotně vyzděná plenta pravděpodobně z třicátých let 20. století. Zachovány základové partie dvou pilířů, jeden včetně ledolamu s dochovanými zbytky pískovcové krycí desky a základové partie dvou pasů. Předmětem památkové ochrany je torzo inundačního mostu na vyznačených pozemcích.