jez

Na budovu elektrárny navazuje jez se třemi poli. Manipulační budky jsou pojaty jako architektonicky výrazné prvky - samostatné, na pilířích vysunuté objekty kýlovitého tvaru. Před vtokem elektrárny je plovoucí norná stěna vytvořená z dřevěných vorků, lávky a svislé dřevěné desky sahající 0,5 m pod hladinu. Ve vtoku na turbíny jsou jemná česla s otvory širokými 30 cm, mechanicky čištěná. Dvě hlavní pole zdymadla, o světlosti 22 m a výšce stupně 1,74 m, jsou uzavíratelná stavidlovými uzávěry s motorickým pohonem a hrazená horizontálními příhradovými nosníky Stoneova typu, pravým pouze zdvižným, levým zdvižně spustným (zde použil ing. Eduard Schwarzer Stoneovy konstrukce v Čechách poprvé). Stavidla zavěšená na Gallových řetězech pojíždějí v pilířových drážkách po válečkových podvozcích. Ve třetím, menším poli u elektrárny o rozpětí 8 m, je štěrková propust, hrazená ocelovým trojbokým stavidlem, a jalová propust. Vedle pravobřežního pilíře je 0,5 m široký rybí komůrkový přechod. Uprostřed jezových polí jsou na železobetonové manipulační lávce umístěny budky s elektrickým pohonem a ovládacím zařízením (v nutném případě lze ovládat pohyb stavidel i ručně). Jezové pilíře šířky 3,4 m a délky 16,25 m jsou provedeny ze železobetonu. Uvnitř mají tři horizontální plošiny spojené schody, pro přístup ke konstrukčním a provozním částem.