kaple Narození sv. Jana Křtitele

Katalogové číslo

1000001768

Kraj

Ústecký kraj

Okres

Litoměřice

Obec

Kamýk

Část obce

Kamýk

Katastrální uzemí

Kamýk u Litoměřic

Typ

kaple poutní cesty

Kategorie

areál

Zpřístupnění objektu

ne

Sloh

baroko

Vznik

1660

Anotace

Kapli nechala postavit v roce 1660 markraběnka Sylvie Kateřina, původně vdova po Heřmanu Černínovi. Centrální stavba na půdorysu pravidelného hexagonu, s kupolí o šesti polích, je završena lucernou. Ke kapli patří fragment bývalé venkovní kazatelny.

Dějiny

Na místě stávající kaple údajně stála kaple starší, snad z roku 1551, která byla zničena ve třicetileté válce roku 1640 Švédy. Na jejím místě byla v roce 1660 postavena nová raně barokní centrála. Kapli nechala vystavět čtyři roky před svou smrtí, tehdy padesátičtyřletá Sylvie Kateřina, v té době aktuálně prvním rokem markraběnka bádenská, jinak původem z italského rodu Carretto-Millesimů, předtím však manželka jednoho z tehdy nejbohatších českých šlechticů Heřmana Černína. Sylvie Kateřina byla velmi schopná, starala se o Černínovy statky v jeho nepřítomnosti, a to včetně stavebního dozoru. Zajímavé je, že do Černínského fideikomisu spadal rovněž Petrohrad, kde se nachází centrální kaple podobných rozměrů, kterou údajně začal budovat ještě Heřman †1651 na základech okrouhlé věže a dokončil ji jeho prasynovec Humprecht. Navrhl a stavěl ji v letech 1651-56 Carlo Lurago. Sylvie Kateřina učinila pro kamýckou kapli obsáhlé nadání. Mohl být autorem kamýcké kaple rovněž Lurago? Lovosický zámek, na místě bývalé tvrze v polovině 16. století vystavěný (a pak přestavěný), nebo postavený právě v letech 1655-64, má s kaplí některé shodné rysy jako je armování nároží bosováním ale zejména hexagonální tvar dvou pavilonů či altánů v rozích ohradní zdi zahrady. Výstavba respektive přestavba lovosického zámku se kryje s dobou výstavby kaple a začíná v čase, kdy byla Sylvie Kateřina vdovou (1651-59). V dubnu roku 1653 si zámek i s předhradím pronajala od Karla Ferdinanda hraběte Valdštejna a po dvou letech ho v srpnu 1655 koupila. Vzhledem jeho k poloze pak mohla svůj nový majetek spojit s Kamýkem a dalšími obcemi v jedno panství. Lovosice si zvolila za své vdovské sídlo. Poutě z Lovosic byly hojně navštěvované. Jejich tradice, včetně dvojjazyčných bohoslužeb (Lovosice české, Litoměřice německé), se udržela až do roku 1938. V druhé polovině 20. století kaple zpustla, venkovní kazatelna byla zničena, kapli se podařilo obnovit před začátkem 21. století.

Historický vývoj

Po původní dvoulodní kapli z roku 1551 nejsou na povrchu v okolí žádné stopy, zde by pomohl pouze archeologický průzkum.

Raně barokní centrála byla postavena v roce 1660.

Oltář je mladší, pochází zřejmě z obnovy kaple z roku 1777. Podle UPČ by na něm měly být dvě sochy, ale nejsou. Oltář byl asi bohatší, což naznačuje stržená profilace římsy pod kopulí nad vrcholem retabula (patrně zde pokračovala výzdoba). Vzhledem k tomu, že od 2. poloviny 18. století kaple spadala duchovní správou pod Litoměřice, nelze vyloučit, že autorem mohl být někdo z litoměřických uměleckých řemeslníků, forma tomu nasvědčuje. Současný hlavní oltářní obraz je zcela nový, z 90. let 20. století, ale i menší oválný obraz Madony na štítu retáblu nebude starší než z počátku 20. století.

Venkovní kazatelna nesla čtyři reliéfní znaky renesančních a barokních tvarů, s letopočty 1660 a 1777. Patrně tedy vznikla již při výstavbě kaple, což se osvědčilo, poutě byly hojně navštěvované.

Dřevěný čtvercový přístavek a jeho protějšek vznikly určitě před rokem 1843, neboť jsou zaneseny jako spalné v mapě stabilního katastru. Přístavek zanikl zřejmě někdy na přelomu 19. a 20. století (nalezen pouze na jediné historické fotografii). Ve skice stabilního katastru je oproti výchozí mapě okolo kaple zakreslen navíc věnec značek, dnes již neexistujících stromů či zastavení křížové cesty. Z toho by šlo usuzovat, že výsadba či zastavení vznikla někdy po roce 1843, ale spíše již existovala dříve, jen nebyla do mapy stabilního katastru zanesena.

Popis

Poutní kaple Narození sv. Jana Křtitele se nachází necelý kilometr severopvýchodně od Kamýku, pod kopcem Plešivevcem. Je situována do mírně stoupajícího terénu, dnes je její okolí dosti hustě zalesněné. Kapli nechala postavit v roce 1660 Sylvie Kateřina Černínová z Millesima, která v roce 1665 koupila lovosické pnství a spojila ho mimo jiné s Kamýkem. Ke kapli byly pořádány časté poutě právě z Lovosic, a to až do roku 1938.

V areálu kaple se nalézá centrální raně barokní stavba na půdorysu pravidelného hexagonu se zvonovou respektive přilbovou střechou, završenou lucernou. Lucerna je rovněž šestiboká, kryje jí stan zakončený hrotnicí s křížem. Na severním nároží se dle historických fotografií nacházela venkovní kazatelna. V současnosti z ní zůstala jen část oktogonálního pískovcového sloupku, který ji původně podpíral.

Popis památkové hodnoty

Drobné symbolické centrální kaple raného a vrcholného baroka je možno považovat za středoevropské specifikum. Je s podivem, že kaple pod Plešivcem byla dosud, pokud jde o památkovou ochranu, přehlédnuta.

Jedná se o hodnotný příklad drobné sakrální architektury propojené s fenoménem barokního poutního místa. Hypotetická možnost autorství Carla Luraga a přímá souvislost s oktogonálními pavilony památkově chráněného zámku v Lovosicích ještě zvyšuje odhad její hodnoty.

Kromě celku je třeba zmínit dochované detaily vnější i vnitřní štukové výzdoby, výplně okenních otvorů, původní dveře včetně kování, pozdně barokní oltář s nástavcem (na oltářní menze se nachází kartuš lemovaná rokajem) a čtyři lavice.

Také zbytky venkovní kazatelny, byť velmi fragmentální, zejména oktogonální podpůrný sloupek, který je stále na původním místě, jsou materiálním dokladem tehdejšího způsobu užívání.