Jedná se o kvalitní drobnou architekturu postavenou po konci třicetileté války pro pohřbení obětí morové nákazy v roce 1648. Síňová kaple je zděná, omítaná, na čtvercovém půdorysu. Od terénu je odsazena nízkým, nahrubo omítaným soklem, výšku stěn uzavírá korunní oběžná fabionová římsa. Boční stěny nemají okna, závěr je rovný, rovněž bez okna. Vstup na západní straně v hlubší špaletě, pravoúhlý, nad ním je obdélný světlík. Oba otvory jsou lemovány plochou šambránou. Nároží jsou ozdobena zaoblením a vpadlou plochou po celé výšce. Vstup je flankován plochými pilastry s prostou konzolovou hlavicí, nad kterou probíhají až pod korunní řmsu. Kaple je přikryta oplechovano mansardovou stanovou střechou. Na jejím vrcholu je osazena plechová makovička s kovaným jetelovým křížem. Interiér je zdoben podobně jako plášť- fabionový strop s centrálním zrcadlem s mariogramem. V závěru je vybudována hlubší nika se segmentovým záklenkem. Tytéž záklenky jsou vybudovány na bočních zdech, na kterých jsou pověšeny barvotiskové obrazy.Po celé ploše zdí je nejspíš nástěnná malba, která je překryta novějšími nátěry- jak je patrno z provedených destrukčních sond. Nad nikou vlevo je naivisticky provedena malba novozákonního výjevu Útěku do Egypta- patrně novější. Po stranách hlavní niky jsou umístěny opaxidové desky se jmény padlých v I. světové válce z obcí Dolní Vltavice (Unter Moldau), Bližná (Eggetschlag), Pestřice (Stoeggenwald) a Kyselov (Sarau). Poslední nátěr kaple byl býlý, pod ním prosvítá světlý okr. Interiér je bílený.