Přibližně orientovaná kaple je stavbou obdélného půdorysu s odsazeným půlkruhovým závěrem kněžiště, krytá sedlovou střechou, přecházející nad závěrem do tvaru poloviny kuželu. Západní štítové a obě boční průčelí člení nízký sokl, z něhož vyrůstají na každém z uvedených průčelí dvojice pilastrů mírně odsazené od nároží; pilastry mají na západním průčelí hlavice kompozitní, na bočních průčelích římsové. Pilastry přitom nenesou vyloženou profilovanou korunní římsu, která ukončuje stěny průčelí o něco výše. Na západním průčelí nad korunní římsou, krytou pultovou stříškou se dvěma řadami bobrovek, vystupuje nad hřeben střechy převýšený konvexně-konkávně tvarovaný štít sevřený původně po stranách hranolovými pilířky, nesoucími nízké jehlancové nástavce (v současnosti je dochovaný pouze levý pilíř). Západní štítové průčelí je uprostřed prolomeno pravoúhlým vstupem, který byl v rámci aktuální opravy osazen dřevěnými dveřmi (předtím, v 2. polovině 20. století, kdy byla kaple využívána jako skladiště, vstup uzavírala kovová dvoukřídlá vrata). Původní architektonické členění plochy supraporty bylo zničeno kromě dochovaného klenáku a dvou diagonálně vedených úseků štukového frontonu, sbíhajících se u niky zaklenuté konchou. Boční průčelí jsou na obou stranách prolomena půlkruhově zaklenutými okenními otvory lemovanými profilovanými šambránami obemykajícími též nevýrazné parapetní římsy. Půlkruhový závěr je hladký, členěný pouze nízkým soklem a korunní vyloženou profilovanou římsou. Na jižní fasádě jsou patrné torzálně dochované sluneční hodiny. Z historické fotodokumentace je patrné, že z hřebene střechy u štítu původně vystupoval hranolový sanktusník ukončený římsou a jehlancovou střechou. Stěny sanktusníku byly prolomeny půlkruhově zaklenutými okénky. Vnitřní prostor kaple je plochostropý.