Kaple sv. Václava se nachází na místě starší stavby kostela sv. Mikuláše, která byla součástí středověké vsi Prachová. Kaple stojí v areálu bývalého hřbitova na hraně přírodní vyvýšeniny nad komunikací mezi obcemi Encovany a Hrušovany. Areál hřbitova vymezuje pouze z jižní strany zděná terasa, zpevňující svah pod kaplí. Místo s kaplí je přístupné po polní cestě za hřbitovem, příslušným k obci Hrušovany. Kaple sv. Václava je v současné době zříceninou. Jádro stavby tvoří obdélná, podélně orientovaná loď s pětibokým odsazeným presbytářem, hranolovou věží v ose západního průčelí a čtvercovou sakristií při jižním boku presbytáře. Stavba je zvýšena na málo patrném odsazeném soklu s okosenou hranou. Střechy nad lodí, presbytářem a sakristií nejsou zachovány, věž kryje sedlová střecha s keramickou pálenou bobrovkou a křížem ve vrcholu. Všechna průčelí jsou zhotovena z lomového opuky světlé barvy a deskové odlučnosti, která je skládána do tvrdší pískovcové nárožní armatury. Z tvrdšího pískovce jsou zhotoveny také mezipatrové římsy věže a korunní římsy lodi a presbytáře. Do hmoty kamenného zdiva vstupují cihelné záklenky otvorů a klenebních pasů. Západní průčelí se rozpadá do tří hloubkových plánů. Do prvního plánu vstupuje průčelí věže. Průčelí hranolové věže je v polovině výšky děleno profilovanou mezipatrovou římsou do dvou úrovní a ukončeno korunní římsou. Výše položené pole je iluzivně děleno do tří částí formou předstupující horizontální lizény. Nad korunní římsou nasedá na průčelí trojúhelný štít. Štít vymezuje výrazně předstupující profilovaná římsa, vnitřní plochu štítu dynamizuje lištový rámec při hraně. Horizontálně člení průčelí věže jedna středová průběžná osa, v níž je otevřena trojice nad sebou ležících otvorů. Nejníže položeným je obdélný dveřní otvor s rovným překladem, vymezený kamenným portálem. Na překlad portálu navazuje jednoduchá supraporta, odsazená od překladu plochými štukovými konzolami. Nad supraportou je v ose otevřen polokruhový okenní otvor s hlubokými přímými špaletami. Nejvýše položeným otvorem v ose je velký zvukový obdélný okenní otvor se plným obloukem v záklenku. V druhém hloubkovém plánu západního průčelí leží průčelí lodi, plochy nejsou členěny osami. Boční průčelí jsou prolomena půlkruhovými okny Třemi v lodi a jedním na presbytáři. Objekt je kompletně bez střechy vystavěn povětrnostním podmínkám a výkyvu teplot. POPIS 2 Loď je obdélné, podélně orientované dispozice, zaklenutí je zhroucené, zachovaly se pouze meziklenební pasy a koutové úseky kleneb. Loď kryly tři pole cihlových pruských placek do pasů. Klenbu vynášely čtyři páry zdvojených přízedních pilířů s profilovanými hlavicemi, patky nejsou patrné. K jihozápadnímu koutu lodi přiléhá v interiéru relikt podklenuté kruchty. Zděnou cihelnou kruchtu vynášela placková klenba v rozsahu poloviny šířky lodi. V západní zdi lodi jsou ve středové ose věže nad sebou otevřeny dva dveřní otvory. V interiéru lodi se uplatňují relikty interiérových omítek. Presbytář pětiboké dispozice je od lodi odsazen plným vítězným obloukem. Partii záklenku oblouku oddělují od stojek profilované štukové hlavice. Presbytář uzavírá cihelná lunetová valená klenba se třemi trojbokými výsečemi. V jižním boku je otevřen obdélný dveřní otvor s vodorovným překladem, zpřístupňující interiér sakristie. Otvor vymezuje kamenný neprofilovaný portál, jehož povrch pokrývají zbytky nátěrů. Interiér presbytáře kryjí vrstvy jemně hlazené interiérové omítky, na hlazený povrch jsou naneseny vrstvy vápenného nátěru v bílé a světle okrové barevnosti. Interiér obdélné sakristie zpřístupňuje dveřní otvor z presbytáře. V jihozápadním koutu presbytáře je patrný úsek exteriérové pásové bosáže lodi, která je druhotně porušena systémem nasekaných peků a na takto upravený povrch je nanesena hlazená interiérová omítka sakristie. Z interiéru věže je postihnutelné pouze přízemí, které uzavírá jedno pole pruské placky.