kašna - Památkový Katalog

Katalogové číslo: 1000154818
Kraj: Ústecký kraj
Okres: Litoměřice
Obec: Třebenice
Část obce: Třebenice
Katastrální uzemí: Třebenice
Typ: kašna
Kategorie: objekt
Zpřístupnění objektu: ano
Sloh: baroko
Autor: kameník: Kalderar František 1678 (vznik, aktéři: Kalderar František – dle A. Sedláčka Děje Třebenic /je otázkou, zda jde o tuto, nebo jinou třebenickou kašnu/; 2. pol. 18. stol. - dle vyjádření NPÚ ze 17. 12. 2012 /Hrubý/); jiní: Calderari, 1682
Vznik: 1678
Technika: kamenická; tesání; sekání; klempířská
Materiál: pískovec; plech; plast; kov

Tematické okruhy

vodohospodářství

Anotace

Barokní kamenná kašna má čtvercový tvar se zaoblenými rohy a zesílenými nárožími. Na vnější straně je povrch plasticky členěn, obvodové stěny jsou zakončeny mírně přesahující prostou parapetní profilací.

Dějiny

August Sedláček v Dějích Třebenic uvádí, že r. 1678 dala obec Třebenice postavit novou kašnu litoměřickým kameníkem Františkem Kalderarem (jiní hovoří o italském kameníku Calderarim a vznik kladou do r. 1682). Sedláček dále píše, že r. 1691 (patrně v návaznosti na požár, který zasáhl 47 domů) byl pověřen Kryštof Kärpert, aby velkou kamennou kašnu vyspravil tak, aby stále vodu držela (do té doby tedy voda ucházela). Slíbeno mu za to bylo 6 věder hořkého piva mimo diškrecí neb přídavek. Hned následujícího r. 1692, při příležitosti návštěvy kněžny Františky Heleny Pieroni da Galiano (dcera arch. G. Pieroniho) v návaznosti na potvrzení svobod obci, byl pověřen úředník, aby kašnu opravil, aby nějak vodu v sobě měla. Mapy stabilního katastru z r. 1843 kašnu nezachycují. Ve městě stávaly údajně ještě další dvě kašny, kašna u Masarykova knihkupectví byla zlikvidována, kašna na Havlíčkově nám. k nepoznání opravena. Restaurování kašny na Paříkově nám. prováděl v letech 2000 a 2013 akad. soch. Libor Pisklák.

Historický vývoj

Pískovcová kašna, pokud nejde o záměnu s jinou třebenickou kašnou, pochází z r. 1678 (jiný zdroj uvádí, že jde o dílo z 2. pol. 18. stol.). Problém s těsností měla již od samého počátku, jak dokládají zmínky o opravách z let 1691 a 1692. Místní šetření památkového ústavu v r. 1967 zaznamenává, že je kašna zvětralá a otlučená, v r. 1974 neudržovaná (doporučuje se oprava zdiva a přívodu vody), v r. 1994 je konstatováno, že je bez vody a zdemolovaná. Vnitřní prostor byl vybetonován cca 20 cm silnou betonovou vanou, která byla v r. 2000 v rámci restaurování odstraněna a nahrazena vanou tenkostěnnou, patrně plastovou.

Popis

Kašna je umístěna v zadlážděné čtvercové ploše na třebenickém Paříkově náměstí. Dostupná je mimo travní porost ze severní strany od silnice po několika širokých terénních stupních a dále chodníkem od východu. Při západní straně zpevněnou plochu kolem památky tečuje chodník druhý. Terén náměstí se svažuje k severu.

Jde o jednoduchou pískovcovou kašnu na půdorysu čtverce. Kašna je zhotovena ze střednězrnného pískovce pravděpodobně místního zdroje.

Bočnice kašny jsou zhotoveny z několika svisle spojovaných kamenných bloků. Vnější hrubá profilace boků je tvořena vodorovně vyšší soklovou partií, nad ní z plochy vystouplými zrcadly a završena je prostou korunní římsou s oblounem. Svislé členění vychází ze spojů jednotlivých bloků a z okosení mírně předsazených nároží. Kašnu tvoří z každé strany dva bloky a dvě poloviny nároží, tedy celkem jde o osm jednoduchých bloků a čtyři nárožní. Nárožní bloky, půdorysně do L, mají vnější roh sražený lehce dovnitř odsazeným obloukem. Jednotlivé kamenné bloky jsou spojovány svisle „na rybinu“, což je patrné při pohledu shora. Historická střední část již není dochována a zdroj vody je tak řešen jednoduchou novodobou trubkou bez ozdob. Vzhledem k průsakům kašny byla při předcházející opravě umístěna dovnitř plastová vana, napojení na původní hmotu je řešeno oplechováním.