Expresionisticky laděná architektura kutnohorského „kinematografického divadla“ představuje poměrně ranou ukázku nového stavebního typu, který se teprve ve 20. letech 20. století začal v Čechách významněji rozvíjet. Také v díle obou architektů stavba kina, publikovaná v roce 1922 v Časopisu československých architektů, znamenala dobrý začátek jejich úspěšné kariéry. Ve složitěji utvářeném exteriéru stavby architekti položili vedle originálně řešeného hlavního vstupu důraz na ustupující průčelí promítacího sálu, členěné lomenými tvary a vrcholící expresivně tvarovaným trojúhelným štítem. Z původních plánů je zřejmé, že architekti uvažovali o dalších výtvarných doplňcích hlavní fasády, které zřejmě nebyly realizovány, nebo jen zčásti a zanikly při pozdějších úpravách. Výraznější změnu proti původnímu projektu přinesla nástavba obytných místností nad přední částí biografu, uskutečněná v roce 1937 kutnohorským stavitelem Čeňkem Vildtem. I přes další úpravy na konci 50. let (kdy proběhla rekonstrukce na promítání širokoúhlého filmu), v 90. letech a v roce 2003, zůstala budova kina zachována z velké části v původním stavu s cennými prvky exteriéru i interiéru.