Býv. klášter servitů, do areálu patří: - býv. kostel sv. Michala (čp. 662) - čp. 460, dům U černého (zlatého) anděla - čp. 461, dům Vilímkovský, U Kryštofa - čp. 462, dům U Smertošů, U bílého lva - čp. 653, býv. klášter servitů u sv. Michala - čp. 970, býv. klášter servitů u sv. Michala - čp. 971, býv. klášter servitů u sv. Michala - vnitřní dvory - románská zeď a studna v kostele sv. Michala Centrem klášterního areálu je bývalý farní kostel sv.Michala. U něj bývala fara, farský dvůr, hřbitov a škola. To celé a další dva domy byly věnovány servitům 1627. Později servité přikoupily další domy a celý areál byl v průběhu let přestavován a upravován. Popis jednotlivých objektů: Býv. kostel sv. Michala (čp. 662), parc.č. 413/1 Kostel připomínán jako farní již r.1311. r.1627 darován servitům. po zrušení kláštera r.1786 prodán do soukromého vlastnictví. Původně rozměrný jednolodní kostel s apsidou z 2.pol.12.stol. byl ve druhé románské fázi rozšířen o dvojici bočních lodí.Ve druhé polovině 13.stol. byla ke kostelu přistavěna na západě věž. Mezi l. 1348-80 byl kostel přestavěn na halové trojlodí. Dnešní podoba je výsledkem radikální barokní přestavby ze 3. čtvrtiny 18. stol. , pozdějších klasicistních úprav a nešetrné přestavby kolem r.2000. Hlavní, vstupní průčelí je jižní se čtyřmi okenními osami a předsíní vystupující z tělesa stavby. Záp. průčelí s věží má barokní charakter. Nízká stanová střecha věže vyvolává dojem provizoria. Sev. průčelí je z větší části zakryto sousedním objektem. Trojlodní halová dispozice kostela je zaklenuly plackami, které oddělují pasy svedené na bohatě profilované volné a přízední pilíře, dříve zdobené štukovými detaily (zachované negativní otisky). Západní kruchta podklenuta plackou s freskou s výjevem Vyhnání kupců z chrámu. Hl. prostory chrámu byly kolem roku 2000 zbaveny vestavby a znovu přepatrovány. Při té příležitosti došlo ke znehodnocení krypty a zboření barokní klenby. čp. 460, dům U černého (zlatého) anděla, parc.č. 413/2 Severní součást kláštera servitů vznikla přestavbou několika měšťanských domů. O domě čp.460 je známo, že zde měly být r. 1406 vybudovány při kostele sv. Michala dvě kaple nad sebou se šnekovým schodištěm. V r. 1594 dům obsahoval část sousedního objektu na záp. straně, nad jehož sklepy se dodnes část domu čp. 460 vypíná. V r.1476 byl objekt lokalizován vedle hřbitova. Koncem 2. až poč. 3. desetiletí 18. stol. radikální přestavba. Po zrušení kostela za Josefa II. byla zastavěna ulička na levé straně domu. V r. 1885 bylo publikováno schematické zaměření kaple a detailů klenby oratoře v souvislosti s jejím zbořením. Objevená nástěnná malba z poč. 15. stol., zobrazující sv. Prokopa, sv. Vojtěcha a sv. Víta, byla sňata, restaurována Františkem Sequensem a umístěna do Musea hl. města Prahy. V r.1887 vybudování podkrovního patra. Dvoupatrový dům s podkrovním 3. p. Průčelí je barokní z konce 2. až poč. 3. desetiletí 18. stol., v detailech s prvky dynamického baroka. Arkýř na konsolách nad portálem vjezdu má křivkově konvexní půdorys, v ose arkýře je kartuše s domovním znamením. Pískovcová socha sv. Floriána na nárožní konsole (Ignác František Platzer) po r.1760. Supraporty oken jsou originální, s křídly půdorysně vyhnutými směrem od průčelí, vykloněny jsou i stojky okenních ostění. Okna půdního patra z r. 1887 byla prolomena v býv. střešní atice. V bočním průčelí se uplatňuje gotický opěrák. V místě přízemního traktu, s terasou na levé straně, bývala ulička vedoucí k portálu kostela. Mimořádně nepravidelná dispozice s těsným dvorkem je tísněna kostelem sv. Michala. Prostory přízemí zaklenuty valenými klenbami s pětibokými výsečemi, sklepy jsou gotické. Východní díl zadního traktu se nachází v místě zbořeného sev. průčelí gotického kostela sv. Michala, ke zbytku tohoto průčelí na záp. straně přiléhá fragment zdiva oratoře Purkarta z Aldenburka. čp. 461, dům Vilímkovský, U Kryštofa, parc.č. 414 Severní součást kláštera servitů vznikla přestavbou několika měšťanských domů. Dům č.461 je předhusitského původu, jak dokládají zachované sklepy; v obvodovém zdivu lze gotické konstrukce předpokládat až do úrovně 2. p. Mezi l. 1472-1514 došlo k velké pozdně gotické přestavbě. Dům měl dvě patra a byla zastavěna ulička mezi ním a čp.460. Následovala renesanční přestavbu dokládají klenby průjezdu v přízemí. R.1627 dům údajně získali servité, aby tvořil (až do zrušeni řádu) součást jejich konventních budov. Barokní přestavba nedoložena prameny z 30. let 18. stol. Novodobě byla v 1. 1934-35 změněna dispozice přízemí vybouráním příček a novou výstavbou dvorního traktu, v němž bylo také vybudováno nové schodiště. Objekt provozně spojily se sousedním nárožním čp. 462 vchody, proražené v hraniční zdi. Podélně disponovaná budova s malým dvorkem za závěrem kostela sv. Michala s třípatrovým průčelím do náměstí. Parter s novodobou úpravou, obnoveným pásováním a edikulovým portálem vpravo. Patra odděluje bohatě profilovaná kordonová římsa, zvýrazněná parapetním pásem tumbovitého tvaru, oblamovaného a dekorovaného pod okny a sokly pilastrů. Iónské pilastry vysokého řádu probíhají přes všechna patra, vymezují kraje fasády o jedné okenní ose a střední dvouosý risalit. Hl. římsa bohatě profilovaná. Střechu částečně zakrývá plná atika, před kterou v šíři risalitu předstupuje trojúhelný fronton. Okna se spojují přes suprafenestry a parapety do vertikální linie. Vysoce kvalitní průčelí ukazuje na částečnou inspiraci v soudobé vídeňské architektuře, přizpůsobené však pražským poměrům. Dvorní fasáda je novodobá. Sklepení sestává ze dvou gotických prostorů. Gotické obvodové zdivo lze sledovat i ve třetím prostoru, dodatečně prohloubeném na místě středověké uličky, probíhající mezi domy čp. 460 a 461. Přízemí pouze částečně navazuje na rozvrh suterénu. Vlevo, na místě uličky a později průjezdu do dvora, jsou v přední části renesanční křížové klenby, vpravo barokní. Dnešní vstupní chodba zcela vpravo vznikla až barokním předělením pův. většího gotického prostoru, stejného půdorysu se sklepením. V l. a 2. p. mají tři téměř shodně utvářené místnosti klášterní klenbu s výsečemi, pocházející nepochybně ze 2. čtvrtiny 18. stol.; tento způsob klenutí odpovídá K. I. Dientzenhoferovi. Schodišťový prostor ze 30. let 20.století velmi kvalitně řemeslně proveden. Vstupní vrata včetně mříže - pravděpodobně replika ranně barokních vrat z r.1936.Již. dvorní trakt je novodobý. čp. 462, dům U Smertošů, U bílého lva, parc.č. 415 Severní součást kláštera servitů vznikl přestavbou několika měšťanských domů.Objekt čp. 462 je poprvé zmíněný r. 1364. Zachované gotické sklepy při náměstí pochází z konce 13. stol. Sklepy vzadu jsou ze 2. pol. 14. stol. a z pozdně gotické výstavby (před r. 1540). Další úpravy po r. 1609, kdy je zmiňován nachýlený štít v průčelí a potřeba různých oprav. Pozdně renesanční jsou klenby přízemí a 1. p., také nová dispozice domu, v té době nepochybně už dvoupatrového. Kol. r. 1740 došlo k výrazné barokní přestavbě, do budovy bylo vloženo další patro. V 1.1934-35 přízemí získalo nový vzhled, došlo k přístavbě podkrovního patra a přízemního přístavku na již. straně. Objekt byl spojen s čp. 971, po zrušení pův. samostatného schodiště i s čp. 461. Hloubkově orientovaný dvoutraktový dům se hl. třípatrovým průčelím obrací do prostoru před radnicí. Přízemní nově upravenou část prolamují dva oblouky loubí, levý rámuje gotická archivolta. Mezi oblouky malý pozdně gotický portálek s okosenou hranou. Přízemí, oddělené kordonovou římsou, člení pásování. Pásování rovněž na nároží, v němž je v nice plastika sv. Josefa. Tři okenní osy uzavírá lisenový rámec, do kterého zasahují okna 3. p. Okna 1. p. doplňují přímé, segmentově vzduté římsy; jak suprafenestry, tak parapety zdobí štuk. Profilovaná hl. římsa dděluje trojúhelně zakončený štít, doprovázený po stranách volutově stočenými křídly. Byl upraven ze staršího, pravděpodobně pozdně renesančního štítu. Boční fasáda s nepravidelně rozmístěnými osami zřetelně ukazuje na využití starších konstrukcí. Přes ulici dům podpírá dvojice prampouchů; střechu prolamují tři nověji upravené štítové vikýře. Dvorní fasády mají jednodušší členění; okna doplňují stuhové šambrány. Do stěny je zde vložen kámen s letopočtem 1563. Sklepení pod domem probíhá někde ve dvojí úrovni, přední sklep vytvářejí dva prostory s porušenými raně gotickými křížovými bezžebrovými klenbami, ve středním traktu mají sklepy valené klenby v obou úrovních. V zadním traktu jsou novější barokní klenby, barokní je rovněž prohloubení o druhou úroveň. Při radikálních úpravách přízemí v meziválečné době byly sice v části ponechány pozdně renesanční křížové klenby s hřebínky, ale nosné zdi byly proraženy širokými průchody, aby došlo k vytvoření velkého obchodního prostoru. Vybudováno bylo rovněž nové schodiště. V patře se v části zachovaly pozdně renesanční klenby s výraznými hřebínky. Ve vyšších patrech došlo v l. 1934-35 k výměně všech horizontálních konstrukcí. čp. 653, býv. klášter servitů u sv. Michala, parc.č.417 V rámci barokních stavebních zásahů bylo postaveno toto úzké spojovací křídlo při Michalské ulici, směřující od čp.971 k věži na západní straně kostela. V přízemí jde o klenutý jednotrakt a otevřený klenutý průchod ke kostelu. Patro a podkroví novodobě upraveny. Pod podlahou přízemí se nachází středověká studna, která byla samostatně prohlášena za památku. čp. 970, býv. klášter servitů u sv. Michala, parc.č. 419 Objekt stojí na místě tří gotických domů, z nichž jeden - při ulici Michalské - byl přestavěn v období renesance. Organismus všech tří objektů byl sjednocen při přestavbě klášterních budov po r.1649. Dům má čtyři křídla kolem obdélného dvora. Suteren je gotický, přízemí i patra klenutá. Fasáda do ulice Melantrichovy je výsledkem úprav celého kláštera ve druhé čtvrti 18.stol. V budově trval klášterní život do r.1786. čp. 971, býv. klášter servitů u sv. Michala, parc.č. 416 Dům stojí v místech dvou gotických objektů. Ty byly v první polovině 15.stol. sloučeny v celek a po připojení k majetku servitů zakomponovány do areálu kláštera. Dispozice v patře je třítrakt se střední chodbou s výsečemi ve valené klenbě. Nejzajímavějším prostorem je sál knihovny s ilusivní malbou Josefa Hagera, patrně z doby kol. r. 1765 na klenbě vynášené dvojicemi volutových konsol. Fasáda do Melantrichovy ulice je výsledkem úprav z druhé čtvrti 18. stol., kdy byla sjednocena s fasádou domu čp.462. Studna a románská zeď - prohlášena samostatně v r. 1997, studna a kvádříkové zdivo pod bývalým kostelem sv. Michala, archeologický průzkum dr. Humla, provádělo archeo oddělení Muzea hl.m.Prahy.