Trinitáři se přestěhovali do těchto míst r. 1708. Záhy zde byl vybudován klášter s kostelem Nejsv. Trojice. Klášter byl zrušen r. 1783. Hlavní klášterní budovy, které stály při jižní straně kostela se nedochovaly. Na severu byla r. 1784 postavena fara. Areál tvoří: kostel Nejsvětější trojice, fara čp. 80, domek kostelníka čp. 81 sousoší sv. Jana Nepomuckého včetně niky s ohradní zídkou na pozemku parc. č. 745, sousoší sv. Judy Tadeáše včetně brány na pozemku parc. č. 747, fontána a sloup na pozemku parc. č. 745, dvůr v původním rozsahu, movité vybavení, které je součástí nemovité kulturní památky (hlavní oltář, oltář sv. Michala de Sanctis, oltář sv. Anny, oltář sv. Jana z Mathy a sv. Felixe z Valois, oltář Ecce Homo, oltář Panny Marie, oltář sv. Josefa, oltář sv. Jana Křtitele, oltář Archanděla Michaela, kazatelna, varhany, vrata, dveře do sakristie) a uvedené pozemky. - Kostel Nejsvětější Trojice. Barokní novostavba Jana Jiřího Aichbauera a Kryštofa Dientzenhofera z l. 1708-13 podle plánů Oktaviána Broggia(?) pro dnes zbořený klášter trinitářů. Trojlodní kostel s kupolí ve středním klenebním poli a s věží nad kněžištěm. Hodnotná vnitřní výzdoba. V severovýchodní části přízemní objekt sakristie(?) s pultovou střechou. - Čp. 80. Zbytek barokního kláštera trinitářů, jehož významnější část stávala po jižní straně kostela. Po zrušení konventu r. 1783 byla tato část přestavěna na faru. Raně klasicistní fara u Nejsv. Trojice byla postavena r. 1784 podle plánů stav. Pavla Wiedhoffa s využitím staršího renesančně-barokního domu. Nárožní jednopatrová, pův. trojkřídlá budova. Uliční fasáda je jedenáctiosá, dvorní fasáda hlavního křídla je pětiosá. Střecha sedlová. Severní křídlo má zvalbenou pultovou střechu, jižní a východní průčelí dvouosé. Jižní křídlo bylo r. 1881 přestavěno na přízemní oddělený domek kostelníka, novodobě s vlastním čp. 81. Z původních architektonických detailů se po novodobých opravách příliš nezachovalo. - Čp. 81. Přízemní objekt na obdélném půdorysu. Domek kostelníka postaven r. 1881 na místě býv. již. křídla, v němž byla umístěna márnice. Z části křídla vznikl malý dvoreček. Samostatné čp. dostal po r. 1882, když byla zbořená škola, označená tímto číslem. - Mezi kostelem a budovou čp. 80 je ve zdi prolomena půlkruhově zaklenutá brána s dvoukřídlými dřevěnými vraty. Na východě navazuje na budovy plocha dvora (KP je jen část dvora v původním rozsahu-parc. č. 746). - Sousoší sv. Jana Nepomuckého. Barokní z r. 1717, asi okruh Matouše Václava Jäckela. Dílo z pískovce je vsazeno do kubistické arkády z r. 1913, uzavírající uličku mezi kostelem a domem Diamant (čp. 82), pův. výklenek byl zbořen v r. 1865. Na vysoké podnoži, doplněné na bocích volutami a opatřené nápisem s chronogramem (1717) a římsou se segmentem, stojí figura světce a sedí dva andílci - s kartuší a s knihou. - Socha sv. Judy Tadeáše před jižní fasádou domu čp. 80. Raně barokní z r. 1732 (?). Pískovcovou figuru světce (s novou hlavou - i zmizelá hlava byla již novodobá) adorují dva andílci. Vysoký podstavec, opatřený volutami po stranách a římsou se segmentem - doplněnou špatně čitelným chronogramem -, je shodných tvarů jako podnož sochy sv. Jana Nepomuckého, umístěné při jz. rohu kostela u domu čp. 82. Poznámka: Součástí kubistické architektury domu Diamant čp. 82 (KP r.č.ú.s. 39862/1-1071) je i nika nad sochou Jana Nepomuckého, sloup v ulici M. Rettigové, a fontánka ve dvoře při zdi kostela Nejsv. Trojice. Tyto prvky však patří ke KP klášter trinitářů (r.č.ú.s. 39822/1-1046). /podle UPP, ed. R. Baťková, Academia, Praha 1998/