Areál Klementina je tvořen: - čp. 190 (parc.č. 81) a čp. 1040 (parc.č. 80) s vnitřními nádvořími a kašnou (na parc.č. 1040) - kostel nejsv. Salvátora (parc.č. 86) - kostel sv. Klimenta (parc.č. 87) - tzv. Vlašská kaple (parc.č. 88) - pomník J. Steplinga (na části parc.č. 81) - socha studenta (na části parc.č. 84) Historie a popis: Klementinum, jesuitský komplex na místě areálu dominikánského kláštera a několika středověkých domů. Vznikal postupně, za účasti Carla Luraga, Francesca Luraga, Giovanniho Domenica Orsiho a snad i Martina Allio; na poč. 18. stol. areál dokončil Pavel Ignác Bayer (tiskárna) a František Maxmilián Kaňka (věž hvězdárny, kaple Mariánského bratrstva, vých. křídlo). Na výzdobě se podílel sochař Jan Jiří Bendl, štukatér Giovanni Bartolomeo Cometa, malíři Kryštof Tausch a Jan Hiebel. V l. 1928-30 upravil část areálu Ladislav Machoň pro potřeby Národní knihovny (emblémy Otto Guttfreund). Místo spojeno s mnoha osobnostmi české kultury, činný zde byl např. Bohuslav Balbín, Stanislav Vydra, Josef Stepling, na akademickém gymnáziu vyučovali Josef Jungmann, Václav Kliment Klicpera a studovali Josef Kajetán Tyl, Jan Neruda a mnoho dalších. Jesuitskou tiskárnu nahradila posléze Schönfeldova a Krameriova. Rozsáhlý areál je tvořen současnými čp. 190 a 1040 s vnitřními nádvořími (s kašnou, aj.); komplex Klementina doplňuje kostel nejsv. Salvátora, kostel sv. Klimenta, tzv. Vlašská kaple, pomník J. Steplinga, socha studenta, aj. Dominantní prvky pak představují věže kostela nejsv. Salvátora, tzv. hodinová věž, Astronomická věž se sochou Atlanta. V současné době je areál využíván především pro potřeby Národní knihovny ČR. Kostel sv. Klimenta byl patrně postaven podle plánů Františka Maxmiliána Kaňky r. 1711 (stavitelem Ant. Lurago). Dokončen byl před r. 1715 za účasti kameníka Domenica Antonia Rappy, malíře Jana Hiebla a sochaře Matyáše Bernarda Brauna. Jedná se o jednolodní kostel o čtyřech polích klenby, z nichž jedno na východě je utvářeno jako presbyterium, do záp. travé pak byla vložena kruchta. Vzhledem k situaci kostela v zástavbě Klementina, nahrazuje hl. fasádu jižní průčelí do Karlovy ulice. To je rozděleno pilastry do čtyř os s půlkruhově zakončenými okny. Střechu uprostřed překrývá štítový vikýř s oválným oknem a křídly vytaženými do plné atiky. Vstupní portikus v jihozápadní části dispozice je pravoúhle zalomený a rámuje tak i hl. vchod do sousední Vlašské kaple. Dispozice jednolodního kostela je poměrně prostá, tvoří ji čtyři téměř stejná pole zaklenutá kupolovou klenbou (vzdutými plackami) na vtažené pilíře s bočním sešikmením. Jednotlivá travé oddělují sdružené, uprostřed pak zdvojené pasy. Vých. pole vyznačuje jako presbyterium pouze triumfální oblouk. Hodnotná interiérová výzdoba a vybavení. Kostel nejsv. Salvátora vznikal ve dvou etapách, v letech 1578-82 (podle návrhu Marka Fontany) a v letech 1600-01, na základě gotického presbytáře dominikánského kostela sv. Klimenta. Kolem r. 1650 byly upraveny interiéry i fasáda za účasti Carla Luraga a sochaře Jana Jiřího Bendla v raně barokním slohu. Jedná se o trojlodní stavbu s transeptem a polygonální napodobeninou kopule, na východní straně se dvěma věžemi. Průčelí se obrací do Křižovnického náměstí, jeho nejvýraznější součástí je trojdílný portikus ve formě triumfálního oblouku, jehož střední arkáda je vyšší a širší. Portikus ukončuje kamenná balustrová atika, na níž jsou osazeny (vedle váz) sochy světců: sv. Klimenta, Augustina, Řehoře V., Ambrože, Jeronýma a Vojtěcha, vytvořené J.J. Bendlem. Horní část fasády nad portikem tvoří mohutný štít s konkávně projmutými křídly. Na hrotu štítu se vyjímá socha Spasitele, po stranách jsou čtyři evangelisté (sv. Lukáš, Jan, Matouš a Marek). Uprostřed štítu umístěná nika má bohatě tvarovanou edikulu; v nice osazena socha Immaculaty, vše doložené práce J.J. Bendla z let 1655-60. Na soklech, ukončujících křídla štítu, se uplatňují vedle váz sochy jesuitských řádových světců sv. Ignáce z Loyoly a sv. Františka Xaverského (J.J. Bendl). Hodnotné vnitřní vybavení. Vlašská kaple, významná manýristická centrála s kupolí, byla postavená v r. 1590 na místě kaple z r. 1569. Vnitřní vybavení bylo doplněno r. 1594, štuky a nástropní malby r. 1597. V r. 1714 byla změněna orientace kaple a vytvořen portikus (F. M. Kaňka). Kaple má na svou dobu výjimečnou oválnou dispozici s ochozem, průchozím v přízemí i v prním patře. Pomník Josefa Steplinga je umístěn pod spojovacím křídlem mezi severovýchodním a jihovýchodním nádvořím a byl odhalen 22.7.1780. Mramorový pomník je dílem sochaře Ignáce Františka Platzera, kresebnou předlohu zhotovil Jan Jakub Jahn. Kamenické práce provedl Adam Bedřich Aigner. Kanelovaný podstavec s nápisovou deskou a vavřínovými festony nese postavu dětského génia s trubkou; dítě se opírá o urnu, dekorovanou rovněž vyvřínovými závěsy. Socha studenta s puškou v pravé a s praporcem v levé ruce, vznikla ke dvousetletému výročí úspěšné obrany Karlova mostu studenty před Švédy v r. 1648. Dnes je umístěna v jihozápadním nádvoří Klementina. Stojící mladík v kostýmu z doby třicetileté války se levou nohou opírá právě o schematizovaný most. Na levé straně podnože kamenné sochy je signatura "Josef Max fecit - 1874". Socha měla být původně osazena v jubilejním roce 1848, ale vzhledem k revolučním událostem se tak nestalo. Odhalena byla až r. 1862.