knovízské a slovanské hradiště

Hradiště leží v nadmořské výšce 395 m na lichoběžníkovité ostrožně, která byla původně obtékána z V a S Vltavou a ze Z a JZ Chřešťovickým potokem, v současnosti je z těchto stran obklopena vodami Orlické přehradní nádrže. Jedinou přístupovou cestu představuje úzká šíje (na nejužším místě široká pouze 10 m) na J straně, jež byla původně přepažena třemi krátkými valy, z nichž se dochoval pouze krátký úsek valu vnitřního. Opevněna nebyla pouze vstupní šíje, ale také nejpřístupnější západní svah ostrožny, nepříliš příkře klesající k Chřešťovickému potoku. V jeho horní části se nachází dvojice souběžných valů s příkopem. Mohutnější vnitřní val je vysoký 1,5 až 2 metry, jeho šířka kolísá od 12 do 15 metrů. Zachoval se v délce asi 50 metrů. 80 metrů dlouhý vnější val je vysoký 1 – 1,5 m, jeho šířka nepřesahuje 5 metrů. Vnitřní val se nachází asi 60 m pod hranou ostrožny, vnější val je asi 30 m pod ním. Pokud existovalo opevnění ještě v jiných částech hradiště, dnes již není v terénu patrné. Celkový rozsah osídlené plochy je asi 2 ha. V místě dnešního hřbitova existovalo pohřebiště již v mladší době hradištní, nálezy z hrobů je datují do 12. století. Hypoteticky lze i pro toto období předpokládat existenci sakrální stavby, jež předcházela gotickému kostelu sv. Jana Křtitele. Ve 14. století je u tohoto kostela připomínána fara Dobrohošť, s níž mohou souviset nálezy vrcholně středověké keramiky a kachlů. archeologické výzkumy a nálezy: Nejstaršími archeologickými nálezy z chřešťovického hradiště jsou tři esovité záušnice a bronzový prsten, které jsou od roku 1889 uloženy v českobudějovickém muzeu, údajně byly nalezeny u koster pohřbených u kostela sv. Jana Křtitele. Další zdeformovaná záušnice byla nalezena u hřbitova v roce 1930. V letech 1928 – 1931 zde prováděl výzkum Bedřich Dubský, který se zaměřil zejména na narušené plochy v jižní a východní části hradiště. Na několika místech zjistil mocnou kulturní vrstvu z mladší doby bronzové, která obsahovala větší množství keramiky, zlomky přeslenů, kosti a oblázky, šperky byly reprezentovány bronzovou jehlicí. V sondě položené JZ od kostela byl odkryt mělký 2 m široký příkop a část knovízské chaty. Vedle materiálu z mladší doby bronzové byl v materiálu výraznější podíl keramiky ze mladší doby hradištní a vrcholného středověku, střepy z 15. – 17. století pocházejí zejména z východního okraje hřbitova. uložení nálezů: M Písek (i. č. A 1171-A 1172, 434-436, 438, př. č. 373-377/72), AÚ Plzeň (př. č. P 18/64, P 214-215/67)