kostel Nanebevzetí Panny Marie

Katalogové číslo

1000148269

Kraj

Pardubický kraj

Okres

Chrudim

Obec

Chrudim

Část obce

Chrudim I

Katastrální uzemí

Chrudim

Adresa

• Chrudim, Resselovo náměstí

Typ

kostel

Kategorie

objekt

Sloh

gotika; neogotika

Autor

zmiňována účast pražské huti dvorské

Vznik

2.pol. 14.stol.

Anotace

Významná památka historická a architektonická (související s pražskou dvorskou hutí), tvořící panoramatickou dominantu města. Gotická trojlodní bazilika z konce 14. století se západním dvouvěžovým průčelím, regotizovaná v letech 1850-80 Fr. Schmoranzem.

Dějiny

Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven po ničivém požáru, který město zasáhl v první čtvrtině 14. století. Stavba navázala na předchůdce, který v Chrudimi stával již za vlády Přemyslovců a který tento požár zcela zničil. V roce 1359 je kostel zmiňován v písemných pramenech při příležitosti, kdy bylo potvrzeno podací právo k břevnovskému klášteru. V roce 1421 ovládli město Chrudim husité, kteří v kostele změnili liturgii z katolické na husitskou. Kostel zůstal v moci husitských kněží do roku 1620, kdy zde byla obnovena římskokatolická liturgie. V roce 1681 byl kostelu věnován obraz Salvatora Mundi (kopie poutního obrazu z lateránské baziliky v Římě), k němuž se konaly poutě až do roku 1782.

Historický vývoj

Kostel byl založen po požáru v první čtvrtině 14. století. Dřevo krovu nad presbytářem bylo dendrochronologicky datováno do roku 1338/39. Kostel byl dostavován až do konce 14. století. Před rokem 1552 byl v kostele zřízen literátský kůr na jižní straně oratoře a u obou vedlejších lodí byly zrušeny gotické předsíňky. Na západní straně kostela stály dvě nestejné věže (Trubačka a Černá), které doplňovaly hlavní průčelí. Jižní věž (Trubačka) měla ochoz, který využíval trubač. V roce 1702 zasáhl kostel blesk, který zavinil požár obou věží a krovu kostela. Krov nad lodí byl pomocí dendrochronologie datován do roku 1703. Po této, pro kostel, tragické události byly obnoveny obě věže ve stejné podobě a nově byly zakončeny cibulovými báněmi. V období mezi lety 1727 a 1728 se zřídil parapet se sochami svatých před kostelem. V roce 1740 vichřice poškodila věž a klenbu nad lodí. Oprava poničených konstrukcí trvala až do roku 1748. V roce 1850 zasáhl kostel další požár, který zapříčinil opět blesk. Požár poškodil střechu i krov jižní věže (Trubačky) a roztavil dva zvony, které zde byly umístěné. Mezi lety 1857 – 1880 probíhaly na kostele regotizační stavební práce pod vedením architekta Františka Schmoranze. Během úprav byl v roce 1873 odstraněn barokní parapet se sochami před kostelem. Na bohaté ornamentální i figurální výzdobě interiéru spojující prvky historismu a secese se podíleli v letech 1891-1892 synové Františka Schmoranze, Gustav a Josef. Dnes je překryta výmalbou z poloviny 20. století. V současné době má kostel novogotickou podobu, kterou mu vtiskl v duchu purismu architekt František Schmoranz.

Popis

Arciděkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie je orientovaná gotická trojlodní bazilika. Hlavní průčelí kostela se nachází na západě a je doplněno dvěma věžemi. Na východě je kostel uzavřen dlouhým pětibokým presbytářem. Kostel stojí na svažitém terénu v centru historického města Chrudimi. Loď i presbytář jsou opatřeny vnějším opěrným systémem. Hlavní loď kostela je spolu s presbytářem kryta sedlovou střechou o stejné výšce. Na hřebeni střechy se nad hlavní lodí uplatňuje vysoký neogotický sanktusník. Presbytář kostela doplňují po jeho obvodě různé přístavky, které mají šířku vedlejších lodí. Vedlejší lodi a přístavky jsou kryty pultovými střechami. Vedlejší vstupy do kostela jsou opatřené otevřenými předsíněmi s obkročnými klenbami.

E x t e r i é r: Hlavní (západní) průčelí: regotizované, pískovcové, členěno třemi průběžnými římsami na vodorovné pásy. Je rozděleno na boční věže a vstupní část tvořenou mezivěžím. Na nároží a mezi vežemi a střední částí jsou hranolové opěrné pilíře. V průčelí dvou předních pilířů nad 1. římsou jsou sochy na konzolách pod baldachýnem. Na pilířem pod a nad sochami jsou slepé kružbové panely. Pás pod 1. (spodní) římsou: věže: sochy ve výklenku na konzole pod baldachýnem. Vstupní část : kamenný portál, sedlový s bohatou profilací (sloupky s hlavicemi, hrotité oblouky, v tympanonu P. Marie v mandorle, po stranách klečí andělé, nad portálem vimperk s psedogot. kraby, završený kapustovou hlavicí, po stranách fiály, rovněž s kapustovou hlavicí. Ve středu vimperku je menší rozetové okno. Pás pod 2. římsou: věže - menší úzké 1 dílné hrotité okénko s jeptiškou. Vstupní část: vysoké 4 dílné hrotiét okénko s kružbou, pod oknem a římsou slepý panel (čtřlist), nad oknem znak orlice. Pás pod 3. římsou: věže - dvou dílné okno s kružbou: hmota věží se osamostatňuje. Dvě dvoudílná sdružená okna s kružbou. Stěna je ukončena střešní římsou s kružbami ve vlysu, V nároží jsou malé věžičky na konzolách, s jehlanc. polygon. stříškami s makovicemi. Střecha vlastní věže má tvar polygon. jehlance, s makovicí a křížem. Střední část s trojúhel. štítem se slepou kružbou, na střední ose socha. Na konzole pod baldachýnem, štít je završen kamenným křížem. Pův. je jen velké střední okno (mimo, kružbu, ta je gotická), dolní obdélná okénka ve věžích a hrotitá okénka ve 3. patře věží. Pův. věže byly vyšší, osmimi boké. Před vstupem je předloženo široké schodiště (pův. zde byla balustráda a za ní stály sochy světců - dnes v parku u sv. Michala). Severní průčelí: jednodušší než západní. Věž hladká, 4. pás - viz záp. průčelí. K nároží věže je přiložena polygon. věžice schodišťová. Lodě mají 4 osy v bočních průčelích. Mezi osami jsou opěrné pilíře hranolové. K 2. ose boční lodi je představěna předsíňka s třídílnou obkročnou klenbou žebrovou na pilířích a konzolách. Klenba sklenuta na pilíř hranolově završený tordovaným sloupkem, s fiálou a kapustovu hlavicí. Do schodišťové věžice je zazděn fragment pozdně gotického ostění s točeným sloupkem a kapustovou hlavicí a slepým kružbovým panelem (asi součást tabernáklu z let 1507-12). Ve východní zdi presbytáře je vložen kamenný náhrobník s reliéfem kalicha a dat. 1513. Do "stříbrné komory" vede rozetové okno s kružbou. Přístavky u presbytáře mají na středu dvouramenné, mírně zalomené schodiště. Přístavky jsou podepřeny drobnějšími hranolovými opěrnými pilíři. Jižní průčelí: obdobné jako severní. Vstup do věže jižní. Východní průčelí: závěr chóru : vysoká, štíhlá, třídílná hrotitá okna s kružbou (novogotickou). Loď i presbytář mají sedlovou střechu, nad polem hl. lodě nejblíže k presbytáři je sanktusník, štíhlý se subtilními sloupky lucerny, otvory ve vrcholu s jeptiškou. Střecha je polygon., jehlancová a makovicí, po obvodu římsy drobné špice.

Popis památkové hodnoty

Významná památka historická, uměleckohistorická s mnoha zachovanými autentickými detaily. Významný článek městského urbanismu, tvořící panoramatickou dominantu města. Důležitý článek ve vývoji české architektury doby okolo r. 1400, související s činností pražské královské huti na dvoře Václava IV. Ve 2. pol. 14. stol. patřil chrudimský kostel spolu s městskými kostely v Hradci Králové a Vysokém Mýtě ke špičkovým sakrálním architekturám východních Čech, které ovlivnily úroveň sakrální tvorby v regionu s přesahem za hranice.Gotický krov presbytáře datovaný do r. 1339 se řadí k nejstarším zachovaným krovům v Čechách.