kostel Nanebevzetí Panny Marie

Katalogové číslo

1000155220

Kraj

Ústecký kraj

Okres

Ústí nad Labem

Obec

Ústí nad Labem

Část obce

Ústí nad Labem-centrum

Katastrální uzemí

Ústí nad Labem

Adresa

• Ústí nad Labem, Kostelní náměstí

Typ

kostel

Kategorie

areál

Zpřístupnění objektu

ano

Významné prvky

Oltář, krucifix s Marií Magdalenou, šikmá věž

Sloh

gotika

Vznik

1318

Anotace

Vrcholně gotická stavba postavena r. 1318. Roku 1426 byly loď a věž, která pochází ze starší románské stavby, poškozeny husity. Obnova probíhala v letech 1450–1530. Regotizováno podle J. Mockera v 9é. letech 19. stol. V r. 1945 byla věž narušena leteckým

Dějiny

Osídlení u ústí Bíliny do Labe je doloženo v 10. století. Stál zde pravděpodobně hrad a osada kolem dnešního kostela sv. Vojtěcha. Osada byla vhodně položena na obchodní stezce. Městská práva udělil Ústí mezi léty 1233—1249 již Václav I., jak se dozvídáme z listiny datované k roku 1249, v této listině je již zanesena existence dvou kostelů, z nichž jeden je pravděpodobně kostel Nanebevzetí Panny Marie a druhý je kostel sv. Vojtěcha, středověký předchůdce nedalekého klášterního chrámu. Přemysl Otakar II. okolo roku 1260 tato práva potvrdil. K roku 1300 se město uvádí jako opevněné. Po roce 1318 původní hrad opuštěn a rozbořen. Ve stejné době vzniká hrad Střekov. Město poničily husitské války. Katastrofou byl požár, po němž muselo být město znovu ohrazeno v roce 1538. Další ranou byla třicetiletá válka, která město rovněž výrazně poničila. Ještě v roce 1840 bylo Ústí nad Labem opevněné, zůstal zachován jeho raně novověký ráz. Vzhled města změnil rozvoj průmyslu druhé poloviny 19. století, bombardování v roce 1945 a poválečná transformace za komunistického režimu. Gotická adaptace staršího kostela souvisí s požárem města a jeho obnovou před rokem 1325. Za husitských válek byl kostel Nanebevzetí Panny Marie velmi poničen, zničená byla kostelní věž, a i kostelní trojlodí. S jeho obnovou bylo započato až roku 1452. Opravy trvaly až do roku 1530. V roce 1538 kostel spolu s městem vyhořel. Obnovu kostela na sklonu 19. století projektovali severočeští architekti Josef Mocker a Anton Weber. Za první světové války byla část zvonů zrekvírována pro válečné účely. V roce 1945 město utrpělo spojeneckým náletem. Kostel byl značně poničen. Od náletu se datuje vychýlení věže.

Historický vývoj

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je gotická stavba, orientovaná směrem k východu. Nejstarší dochovanou částí je pravděpodobně věž kostela, kde se objevil obloučkový vlys (dnes nahrazen kopií), který mohl být románského původu. Druhou nejstarší částí je poměrně dlouhé, polygonálně uzavřené presbyterium budované v souvislosti s obnovou po požáru města okolo roku 1318. O jeho stáří svědčí poměrně úzká okna, dělená dvěma pruty a archaickými kružbami. Zaklenuto je křížovou klenbou. Síňové trojlodí pochází z období obnovy kostela po husitských válkách, na jeho projektování a výstavbě se dříve předpokládala účast huti Benedikta Rieda. Téměř čtvercový půdorys dělí dvě řady osmibokých sloupů, nesoucích síťovou klenbu. Podél celé západní stěny je zavěšena kruchta. Okna v obou bočních stěnách jsou široká, dělená třemi svislými pruty, s individuálně řešenými kružbami. Velká přestavba na konci 19. století dala kostelu současnou novogotickou podobu. Stavbu vedl do roku 1897 architekt Josef Mocker a po něm architekt Anton Weber. Při rekonstrukci byla změněna střecha chrámu ze stanové na sedlovou i věž byla nově zastřešena. Podle plánů Antona Webera byl nově postaven sanktusník a západní portál. Západní věž stála již před husitským vypálením města. Její horní část byla při obnově ve druhé polovině 15. století upravena včetně zřízení bytu hlásného s ochozem a nízké stanové střechy. Dnešní poslední patro a vysoká jehlancová střecha vznikly na přelomu 19. a 20. století (stejně jako hlavní portál). Doplňkem z doby regotizace je i osmiboká schodišťová vížka v severozápadním rohu trojlodí. Původní výstup na kruchtu zajišťovalo schodiště u jižní stěny věže. U jižní stěny presbytáře stojí nízká sakristie. V Současné době je kostel znám svou šikmou věží. Měření v roce 2008 ukázalo vychýlení věže o 200,9 cm, čímž je ústecká věž na čtvrtém místě v žebříčku šikmých věží. Třetí je legendární věž v Pise. Nejvíce skloněnou věží na světě je věž v německém Suurhusenu. Naklonění věže způsobil nálet spojeneckých letadel v dubnu 1945, kdy jedna bomba spadla do těsné blízkosti kostela. Několik dní občané dokonce čekali, jestli se věž nezřítí a až později přistoupili k opravě. Dnes je věž zabetonovaná a staticky zajištěná. Nové stavební úpravy chrámu byly prováděny v roce 1956 pod vedením prof. Hocara.

Popis

Areál kostela Nanebevzetí Panny Marie se skládá z vlastního kostela (1) a sousoší krucifixu se sv. Máří Magdalenou umístěném při vrcholu polygonálního presbytáře. (2) Chrám je pozdně gotickou stavbou se zhruba čtvercovou lodí a dlouhým polygonálním presbytářem. K západnímu průčelí přiléhá v půdoryse hranolová věž. Loď je zastřešena sedlovou střechou. Střecha presbytáře je nižší, sedlová na východě s valbou a je doplněna úzkým gotizujícím sanktusníkem. Věž má vysokou jehlancovou střechu po obvodě se sedmi malými věžičkami. Krytinou je patinovaná měděnka. Sousoší je umístěno mezi opěráky v samotném závěru presbytáře za nízkým kovaným plotem.

Popis památkové hodnoty

Areál kostela Nanebevzetí Panny Marie je pravděpodobně nejvýznamnější památkou města Ústí nad Labem. Jedná se o unikátně dochovanou pozdně gotickou stavbu s četnými architektonickými detaily a vysoce hodnotným mobiliářem, a to i přes četné stavební úpravy a novogotickou přestavbu na sklonu 19. století. Objekt je niterně spjat s dějinami města od jeho založení po tragická léta druhé světové války, kdy získal svou charakteristickou šikmou věž. Areál je symbolem identity města Ústí, tvoří jedinečnou pohledovou dominantu.