Kostel stojí na nízkém pahorku v již. části zhruba čtvercové návsi nad nevelkým rybníkem severně od budovy bývalé fary. Návrší s kostelem, mírně se svažující do všech stran, tvoří markantní dominantu návsi. Stavba je vyzděna ze smíšeného materiálu s velkým podílem cihel, avšak značnou část tvoří lomový kámen a velké kvádry z hrubozrnného pískovce, užité převážně v soklové části a v armaturách nároží. Výjimkou je oatrně novější přístavek sakristie, který je vyzděn na kamenné podezdívce pouze z cihel. Zdivo kostela je ohozeno značně narušenými vápennými omítkami, dnes monochromními světlešedými, původně snad bílými. Orientovaný kostel sestává z obdélně lodě a odsazeného zúženého krátkého pětibokého presbyteria, k němuž od J přiléhá novější obdélná sakristie. Do půdorysného obvodu lodi je svým objemem zcela vtažena záp. věž, uplatňující se proti stavbě kostela jen svojí výškou. Exteriér chrámu má charakteristické neorománské členění, tvořené obvyklou tektonicky vyrovnanou sítí horizontál a vertikál. Základní linie předstupujícího soklu a náročně profilované trojdílné korunní římsy s širokým hladkým vlysem, obíhající obvod celé stavby, jsou v nárožích stavby spjaty pilastry, jejichž hlavice tvoří zalomení hlavní římsy. Podélná průčelí kostela jsou čtyřosá. Velká obdélná půlkruhově zaklenutá okna mají profilované štukové šambrány, zdůrazněné v záklencích dalším profilem, spočívajícím na drobných konzolkách. Okna v prsbytáři nemají rámující šambrány (důsledek novodobých úprav?), poněkud nelogicky se však dochovaly klenáky ve vrcholu záklenků oken. Záp. průčelí má v ose pravoúhlý vchod, jemuž je představeva mělká zděná půlkruhově sklenutá předsíňka, završená sedlovou stříškou. Vlastní pravoúhlý vchod je opažen neprofilovaným pískovcovým ostěním s klenákem v ose nadpraží. Dvoukřídlé dveře svlakové konstrukce, jejichž lícová strana je složena ze střechovitě kladených prkének, jsou novou kopií zničených dveří původních. Nad vchodem je prolomeno kruhové okno v profilovaném orámování. Korunní římsa se nad záp. fasádou tupoúhle zalamuje do lichoběžníkového tvaru. V ose průčelí vystupuje štíhlá jednopatrová hranolová věž, rámovaná zbytky nárožních lizén nebo pilastrů (?) a završená bohatě profilovanou římsou, která se nad kruhovými poli neexistujících ciferníků hodin trojúhelníkovitě zalamuje. Patro věže se otevírá do tří stran (kromě východní) velkými obdélnými půlkruhově sklenutými zvonicovými okny, orámovanými fragmentárně dochovanými jemně profilovanými šambránami. Věž vrcholí vysokou oktogonální zalomenou stanovou střechou, pobitou novým plechem. Střecha je ukončena makovicí a kovaným jetelovým křížem. Sakristie při již. boku presbyteria, vyzděná z cihel, je nepochybně dodatečně přistavou částí k základní stavbě. Ve zdivu je patrná spára, časový rozdíl přístavby však může být zcela nepatrný. Členění fasád, rámovaných lizénami a římsou se zubořezem, je slohově shodné s charakterem kostela. Kostel má sedlovou, nad presbytářem valbovou střechu, krytou starými dvojitě kladenými bobrovkami. Na malé záp. části střechy pod věží je nová krytina stejného druhu. Sakristie má valbovou střechu pokrytou starými eternitovými šablonami.