Trojlodní síňová bazilika, vystavěná v historizujícím neogotickém slohu, s vysokou štíhlou věží při západní straně presbytáře (dokončena později), s předsunutým portikem a schodištěm s gotizujícím baldachýnem, se nachází na Zeyerově náměstí, u rohu s ulicí Karla Čapka. Kostel, situovaný ve svažitém terénu, má obdélný půdorys, rozšířený na jihu o schodiště s portikem. Užší obdélný presbytář má trojstěnný závěr se zkosenými bočními stěnami. Kostel je orientován ve směru jih-sever (presbytář je na severu). Je postaven z režného cihlového zdiva, kamenná podezdívka jižní předsíně je z lomového kamene. Na vlastní předsíň byly použity pískovcové kvádry. Kamenné jsou pak kružby a další kamenické články jako jsou fiály, kříž nad jižním štítem a portály. Terasa předsunutého schodiště má kamennou opěrnou zeď z porfyru s nástupními schodišti po stranách a nikou s lomeným obloukem uprostřed střední stěny – zde je umístěna pamětní deska s nápisem: „Deo optimo maximo sanctaegue Elisabethae fundata19 die Novembris 1864 et 30 die Septembris 1877 consecrata“. Balustráda zábradlí schodiště je tvořena kamennými sloupky s lomenými obloučky a trojlistovou kružbou. Baldachýn portiku nad schodištěm před vstupem nesou štíhlé sloupy s gotickými lomenými oblouky, korunovanými špičatými fiálami, stejně jako střední lehce převýšený vimperk. Sloupy jsou z přední strany zesíleny opěráky, na bočních průčelích lodi jsou opěráky ještě masivnější, předezděné z režného zdiva. Strop portiku je sklenut křížovou klenbou. Nad vchodem do lodi se nachází reliéf Krista předávajícího klíče sv. Petru, umístěný tympanonu tvaru sférického trojúhelníku. Kristus, oděný do řasnatého dlouhého roucha s dlouhými rukávy a pláště, splývajícího po stranách, stojí s odlehčenou pravou nohou v pravém poloprofilu. Obě paže má ohnuté v lokti nad tělem, levá je výše. V pravé ruce drží dva velké klíče, levá ruka spočívá na hlavou sv. Petra v žehnajícím gestu. Na Kristově hlavě, nakloněné k levému rameni, jsou dlouhé vlnité vlasy a kratší kudrnatý plnovous. Tvář má vážný výraz. Sv. Petr, zobrazený v levém poloprofilu, klečí na levém koleni. I on má dlouhé řasnaté roucho s dlouhými rukávy. Obě paže jsou ohnuté v lokti, levá ruka spočívá na prsou, pravá, s dlaní otočenou vzhůru, přijímá klíče. Také Petr má vlnité vlasy a krátký kudrnatý plnovous, hledí ke Kristu. V pozadí je skalnatý terén, na němž na levé straně výjevu stojí kostel s věží a věžičkou. Reliéf lemuje ostění s reliéfními zvlněnými stonky, doplněnými květy. Pod reliéfem je bronzová nápisová páska. Uprostřed jižního průčelí hlavní lodě je velká kruhová osmidílná rozeta, s kružbami tvaru trojlistu a čtyřilistu. Stěnu zakončuje vysoký trojúhelný štít, v jehož středu se nachází nika se sochou sv. Alžběty Durynské. Nika má trojlaločnatě zakončený otvor, lemují ho stupňovité opěráky s fiálou a nahoře je vimperk, zdobený na bocích kraby a ve vrcholu kytkou. Socha zobrazuje sv. Alžbětu čelně stojící, oděnou do dlouhého šatu a pláště, halícího paže a většinu předloktí. Na hlavě má roušku, na níž je posazena koruna. Obě paže jsou ohnuté v lokti před tělem. Níže situovaná levá ruka přidržuje misku s jídlem, pravá ruka z ní bere chleba (?). Hlava na vysokém širokém krku je velmi mírně natočená k pravému rameni, Alžběta hledí na žebráka, který klečí na pravém koleni před světicí, u jejího pravého boku. Žebrák má šat, odhalující část hrudi a paže i předloktí, dole sahá ke kolenům. Obě paže jsou ohnuté v lokti - pravá ruka spočívá na prsou, levá je pozdvižená. Dlaň směřuje vzhůru, ohnuté prsty očekávají podání milodaru. Žebrák má krátké vlasy a plnovous, hlava je mírně zakloněná. Na nárožích hlavní lodi je opěrák, zakončený fiálou, ve vrcholu štítu se nachází kamenný kříž. V horní části jižní stěny bočních lodí je umístěno okno tvaru sférického trojúhelníku s trojcípými kružbami, fasádu zakončuje trojúhelný štít. Na zkosených nárožích je dvoustupňový opěrák. Boční průčelí hlavní lodi zakrývají stěny lodí bočních. Východní loď je šestiosá, západní pětiosá, neboť u severozápadního nároží se napojuje věž. Boční lodě mají nad každým oknem trojúhelný štít, kryjící střechu, kolmou na vysokou sedlovou střechu hlavní lodi. Vedle toho jsou boční průčelí členěna mezi okny vystupujícími dvoustupňovými opěráky, zakončenými kamennými římsami a krytím. V úžlabích bočních lodí mezi štíty jsou plechové chrliče. Okna bočních lodí jsou vysoká, zakončená hrotitým obloukem. Výplně rozděluje svislá kamenná příčle do dvou částí vedle sebe, nahoře tvaru lomeného oblouku. Ve cviklu nad nimi je kamenná kružba - kruh s vepsaným čtyřlistem. Ve východní lodi je v osách páté a šesté od jihu (zleva) dole ještě sdružené kamenné okno s trojlistovou kružbou. Ve všech stěnách presbytáře jsou stejná velká okna jako v bočních lodích. Okenní otvory mají hlavní klenák, nad nimi je ještě zazděné kruhové okénko s čtyřlistou kružbou. Zdivo presbytáře zpevňují vysoké trojstupňové opěráky. V severní stěně východní boční lodě je stejné okno jako na protější jižní straně. Asymetricky – blíže severovýchodnímu nároží – je k ní připojena polygonální věžička s jehlancovou střechou. V dolní části má obdélné okénko, zakončené do lomeného oblouku, další dvě podobná, avšak o něco vyšší, jsou v horní části věžičky. K severnímu průčelí západní boční lodě a západní stěně presbytáře je přistavěna vysoká hranolová věž, jejíž hrany jsou zesíleny stupňovitými opěráky. Vysoká okna věže s kamennými kružbami jsou nezasklená. Ve vrchním patře věže je v každé stěně trojité sdružené kamenné okno, nárožní opěráky zde korunují fiály a kamenné chrliče. V trojúhelných štítech věže jsou umístěné ciferníky hodin. Věž zakončuje vysoká špičatá osmiboká střecha, krytá měděným plechem. V dolní části západní stěny věže je vstup, lemovaný kamenným sedlovým portálem. Dvoukřídlé dřevěné dveře mají zdobná kování závěsů, kliky i sloupku, kryjícího spoje křídel. Nad dveřmi je vysoký tympanon, zakončený lomeným obloukem, s kamennými kružbami - dole jsou dvě jeptišky vedle sebe, nad nimi kruh s vepsaným sedmilistem. Celek lemuje cihlový ústupkový portál. K severní stěně věže přiléhá v přízemí polygonální a v patrech válcová schodišťová věžička, osvětlená úzkými okénky, zakončenými lomeným obloukem. Věžička má jehlancovou střechu, krytou plechem. Krytinou hlavní lodi a presbytáře jsou eternitové šablony, boční lodě mají krytinu bitumenovou.