Velký orientovaný kostel stojí na V straně náměstí nedaleko Pražské brány a bývalého domu cisterciáků. Stavba, obrácená širokým vstupním průčelím do prostoru náměstí, je vyzděna převážně z lomového kamene a pravidelně otesaných kamenných kvádrů na staticky exponovaných místech, nárožích, opěrácích a ostěních. Starší vápenné omítky jsou zbarveny nevýrazným pískově okrovým tónem, který místy přechází do světlešedého odstínu. Kostel se skládá z pseudobazilikálního trojlodí s výrazně převýšenou hlavní lodí a dlouhého obdélného presbytáře, uzavřeného pěti stranami osmiúhelníka. V koutě mezi S lodí a presbytářem stojí nízká hranolová věž obdélného půdorysu, která jen horním patrem přesahuje výšku chóru. V přízemí věže je sakristie, původně kaple Panny Marie, v patře oratoř, spojená dvojicí sdružených oken s prostorem kněžiště. Exteriér kostela se dochoval v původní podobě, na presbyteriu vrcholně gotické z doby po polovině 14. stol., na trojlodí pozdně gotické. Řada prvků byla však nahrazena novodobými kopiemi při Mockerově regotizující rekonstrukci v r. 1886, která nejvíce postihla Z průčelí, na němž byl starší barokní štít nahrazen novým štítem pseudogotickým. Stavba je v pravidelných intervalech rytmizována hranolovými jednou a dvakrát šikmo odstupněnými opěráky, zakončenými pod úrovní korunní římsy pultovými stříškami, na presbytáři kombinací pultové a sedlové stříšky s trojbokými štítky. Mezi opěráky jsou prolomena vysoká lomeně zaklenutá dvou- a trojdílná okna v hluboce vyžlabených ostěních, složených z hladce přitesaných kamenných kvádrů. Kamenné kružby, snad poměrně věrná neogotická rekonstrukce původních článků, kombinují formy jetelových troj- a čtyřlistů s plaménkovými motivy. V středních osách obou postranních lodí jsou zasazeny lomeně završené boční portály v kamenném bohatě profilovaném ostění. Ostění J portálu je doplněno o štíhlý sloupek s kalichovou hlavicí. Portál je dnes zazděn, zazdívka nese keramickou mozaiku z r. 1934 se scénou Piety pod křížem. Jednodušší profilace než u obou pozdně gotických portálů je u patrně staršího S portálu do sakristie z konce 14. století. Západní průčelí je v celé výši střední lodi zesíleno dvěma postranními jednou odstupněnými opěráky a dvěma předstupujícími novodobými polygonálními přístavky šnekových schodišť. V ose mezi opěráky je umístěn lomený portál v náročně profilovaném ostění, zdobeným kraby po obvodu záklenku a křížovou kytkou ve vrcholu. Nad portálem je zasazen reliéfní znak města, výše prolomeno velké lomené okno v široce vyžlabeném ostění, dělené čtyřdílnou kružbovou výplní. Průčelí je završeno nad střední lodí neogotickým trojúhelným cihelným štítem s lichými hrotitými arkádkami a třemi lomeně sklenutými podkrovními okénky. Z roviny průčelí vystupují dva neogotické štíhlé čtyřboké přístavky s vřetenovými schodišti na kruchtu a na půdu. Kostel je kryt souvislou vysokou sedlovou střechou nad střední lodí a presbytářem, nad V závěrem je valba. Nižší boční lodi mají šikmé pultové střechy. Všechny střechy jsou pokryty břidlicí, pouze štíhlá dlátková střecha nad S věží je pobita plechem.