Dokončení popisu: Levé (severní) průčelí má šest plánů. Prvním plánem, severním průčelím kaple, neprostupuje žádný otvor, byl pouze opatřen opěrným pilířem s pultovou střechou a postranními pultovými stříškami s neprofilovanými hranolovými římsami. Druhý plán představuje severní průčelí sakristie, které uvozuje prostý sokl a zakončuje profilovaná korunní římsa. Prolomil ji jediný okenní otvor s přímými špaletami se segmentovým záklenkem. Otvor lemuje šambrána obíhaná třemi na sebe přímo navazujícími oblouny ukončenými na parapetu. Do okenních špalet byla vsazena mříž, skládaná z vlnovitě zprohýbaných železných prutů čtvercového průřezu, které byly spojovány pomocí ohýbaných pásků. Prostor mezi oběma plány vyplnil plán třetí, tedy severní průčelí lodi, který prolomil stejný okenní otvor jaké má jižní průčelí lodi. K průčelí byly přiloženy dva opěráky. Východní byl ze tří čtvrtin zakryt sakristií, západní se přimkl k východnímu zdivu kaple. Opěráky jsou shodné s opěráky jižního průčelí lodi s tím rozdílem, že mají v římse namísto oblounu výžlabek. Čtvrtý plán, severní průčelí presbytáře, byl ze dvou třetin zakryt sakristií. Z presbytáře tak zůstal patrný pouze severovýchodní opěrák s nezdobeným gotickým štítem ve štítu a první severní opěrák od východu zpola zazděný do sakristie s lidskou maskou ve štítu, mezi něž byl umístěn hrotitý okenní otvor shodný s prostřední osou jižního průčelí presbytáře. Pátým plánem se stalo severní průčelí západní věže, prostoupené pouze v posledním patře stejným okenním otvorem, jaké mají třetí patra předešlých průčelí věže. Za sedlovou střechou lodě se tyčí severní průčelí jižní věže, tedy plán šestý, prostoupený stejným okenním otvorem jaký mají poslední patra předešlých průčelí. Z okenního otvoru je viditelná však jen jeho horní polovina. Zadní (východní) průčelí se uplatňuje v pěti plánech. První plán, trojboký závěr presbytáře, je členěn vertikálně čtyřmi opěráky do tří polí, která prolamují stejné okenní otvory jako má prostřední osa jižního průčelí presbytáře. Opěráky jsou rovněž identické s opěráky jižního průčelí presbytáře. Průčelí opět uvozuje sokl se zešikmenou horní hranou a ukončuje hlavní římsa. Druhý plán, východní průčelí sakristie, je bez okenních otvorů. Sakristii uvozuje prostý sokl a zakončuje korunní římsa. Střecha presbytáře byla přiložena ke stejnému volutovému štítu lodi, tedy plánu třetímu, jaký má západní průčelí. Liší se pouze v profilaci svých říms. Třetím polem štítu prostupuje kruhový otvor. Z východního průčelí lodi jsou patrné pouze dva opěráky jihovýchodního nároží a jeden opěrák severozápadního nároží, který byl začleněn do obvodového zdiva sakristie, ten na rozdíl od předchozích má v římse namísto oblounu výžlabek. Čtvrtý plán, tvořený východním průčelím jižní věže byl v patrech opatřen shodnými otvory jako má průčelí západní. V přízemí byl navíc proražen obdélný vertikálně postavený otvor s neprofilovaným pískovcovým ostěním. Z pátého plánu, východního průčelí zadní kaple, je patrné pouze její nároží s opěrným pilířem bez nápisu v římse. Dispozice: Nepravidelný půdorys lodi je zaklenut východozápadně orientovanou segmentovou valenou klenbou se šesti trojbokými výsečemi nad výškovými eliptickými oblouky lunet. Klenba vyrůstá ze dvou přízedních hranolových polopilířů a dvou koutových čtvrtpilířů po jižní a severní straně. Loď je osvětlována celkem čtyřmi okenními otvory, dvěma v jižní a jedním v západní a severní obvodové zdi. Západní část lodi zaujímá tribuna, jejíž východní čelo nesou tři stlačené oblouky spočívající na dvou středových sloupcích a na dvou konzolách umístěných na jižním a severním přízedním pilíři. Tribuna je plochostropá se stropem uvozeným oboustranně obsazeným výžlabkem fabionu. Jihozápadní kout lodě pod tribunou vyplňuje malá prostora vzniklá přistavěním severní a východní šikmo ubíhající zdi do tohoto kouta. K severozápadní straně lodi byla připojena obdélná kaple, jejíž vstup byl řešen dvěma obdélnými otvory s hrotitými záklenky, z nichž východní byl z poloviny zazděn druhým severním polopilířem od západu. Prostor kaple je zaklenut do dvou obdélných polí žebrovými křížovými klenbami oddělenými hmotným, mírně zahroceným meziklenebním obloukem. Klínová diagonální žebra na podložce vyrůstají z koutových konzol a ukončena jsou na třičtvrtě sloupkových přízedních příporách nesoucích meziklenební pas. Severozápadní a jihozápadní konzola je polygonální. Prostor kaple je osvětlován dvěma okenními otvory. Západní i východní okenní otvor mají půlkruhové záklenky, východní byl navíc osazen do výklenku s přímými špaletami. Výklenek je lemován kamenným hranolovým okoseným ostěním předstupujícím před líc zdiva. Presbytář se do lodi otvírá široce rozevřeným hrotitým vítězným obloukem s oboustranným okosením. Presbytář zaklenulo jedno obdélné pole křížové klenby oddělené meziklenebním žebrem od paprsčitého sklenutí závěru. Klínová žebra s výžlabkem uprostřed okosení dosedají v jihozápadním a severozápadním koutě a v koutech polygonu na jehlancové konzoly, na rozhraní polí spočívají výběhy žeber na polosloupových příporách. Presbytář osvětluje pět okenních otvorů s hrotitými záklenky. Při severním boku presbytáře leží obdélná sakristie se zkoseným severovýchodním nárožím a s jednou odstupněným opěrákem při severním líci severní zdi presbytáře. Zaklenula ji zrcadlová klenba se třemi trojbokými výsečemi s rostoucími vrcholnicemi nad mírně stlačenými oblouky lunet. K západní straně kostela přiléhá hranolová věž na čtvercovém půdorysu. Přízemí zaklenuté segmentovou valenou klenbou s vrcholnicí orientovanou ve směru východ-západ. Ostatní patra jsou již plochostropá. Přízemí jižní mírně obdélná hranolové věže je zaklenuto segmentovou valenou klenbu orientovanou ve směru sever-jih se dvěma styčnými trojbokými výsečemi se štukovými hřebínky nad segmentovými oblouky lunet. Patro zaklenula křížová klenba se štukovými hřebínky, ostatní patra jsou již plochostropá. Krov lodi i presbytáře je shodný hambalkový s jednou úrovní hambalků jejichž konce v plných vazbách podpírají ležaté stolice. Krov lodi je navíc opatřen o dvě podélné stojaté stolice.