kostel sv. Jakuba

Katalogové číslo

1000125797

Kraj

Plzeňský kraj

Okres

Plzeň-jih

Obec

Kasejovice

Část obce

Kasejovice

Katastrální uzemí

Kasejovice

Typ

kostel

Kategorie

areál

Sloh

raná gotika; baroko; slohy 19. století

Anotace

Orientovaný kostel v S části náměstí stojí v jižní části ohrazeného hřbitova. Zbarokizovaný kostel původem ze 13. stol. - významná architektura raně gotického původu. Brána se schodištěm dopněna kapličkami ve stylu barokní gotiky.

Dějiny

Raně gotický ze 13. století, barokizace na počátku 18. stol. a r. 1797, další úpravy v r. 1856, 1868, 1892, 1913; jižní brána a výklenkové kapličky ve stylu barokní gotiky z 18. stol., ohradní zeď v S části z 19. stol.

Historický vývoj

Kasejovice se prvně uvádí roku 1264. Nejstarší část kostela pochází patrně z poslední třetiny 13. století. Patří sem obvodové zdivo lodi s jižním portálem, vítězným obloukem a zřejmě i oběma štíty; okénko a průchod ve východním štítu autentické. Ke stejné etapě náleží presbytář s křížovou klenbou a štítem s okénkem ve vrcholu. Koutovou věž lze považovat také za raně gotickou (vyjma posledního podlaží). K prvotním konstrukcím věže by mohla patřit klenba přízemí a 1. patra, z otvorů pak štěrbinovitá okénka a portál ve 3. patře. Severné stěně předsazený hranol v podstřeší spolu se zbytky krytiny souvisí patrně s řešením krovu v této části. K blíže neurčeným středověkým úpravám lze snad zařadit torzo západního okna lodi s kružbou. Krov lodi by mohl pocházet z doby 1. poloviny 17. století. Barokní úpravy jsou kladeny do počátku 18. století a do roku 1797. Ke starší fázi by mohlo patřit dnes zazděné okno ve východní stěně presbytáře. S pozdně barokními úpravami lze snad spojit předsíň (nelze vyloučit starší původ), schodišťový přístavek u věže, okna lodi a strop lodi a západní portál věže. Zvonová stolice je vznikla asi úpravou starší renesanční konstrukce. K 18. století může náležet také jižní brána a výklenkové kapličky ve stylu barokní gotiky. V době baroka mohlo také dojít k přeřešení konstrukce krovu u věže – tedy nahrazení úžlabí pultem. Nejasný je vývoj přístavků okolo presbytáře. Mohly vzniknout v jedné etapě, ale i složitějším vývojem. Starší by například mohl být východní přístavek sloužící jako sakristie. Řešení oken je ale po celém obvodě jednotné. Podle nich lze uvažovat také 18. století. Další úpravy uvádí literatura v roce 1856, 1868 a 1892. Patří sem stavba posledního patra věže, včetně krovu. Upravovány mohly být přístavky s oratořemi. Střecha kryjící presbytář i přístavky patrně také z 19. století stejně jako ohradní zeď v severní části areálu a márnice. Letopočtem 1913 zřejmě datovaná přední část kruchty (východní asi starší). JZ až JV úsek ohradní zdi patří do 20. století (podezdívka starší).

Popis

1) kostel 2) hlavní vstup se schodištěm 3) ohradní zeď 4) výklenková kaplička I. 5) výklenková kaplička II. Kostel spolu se hřbitovem je umístěný v severní části městečka v nejvýše položeném místě nepravidelného náměstí, usazený do svahu klesajícího k jihu. Plocha pro založení kostela uměle vyrovnána. Nepravidelný rozvrh hřbitova, obklopeného ohradní zdí je dán jednak jeho postupným rozšiřováním a také tím, že se hradba v některých případech možná přizpůsobovala stojícím objektům. Při kostele se rýsuje nepravidelný centrální prostor, na severní straně přerušený a protažený k severu úzkým pásem rozšířeným na konci ve zhruba čtvercovou plochu. Způsob provedení zdi se po obvodě liší. Hlavní vstup s předloženým žulovým schodištěm je umístěn proti jižní předsíni, po obou stranách vstupu je umístěna výklenková kaplička zapojená do průběhu hradby, v západněji situované nice Kristus a v druhé pak kamenná socha sv. Antonína Paduánského.