kostel sv. Jakuba Staršího

Kostel stojí na uměle navýšeném pahorku uzavírajícím náměstí od západu. Orientovaná stavba se skládá z halového trojlodí v podstatě čtvercového půdorysu, na nějž navazuje odsazený dlouhý presbytář s mělkým tříbokým závěrem. Kout sevřený presbytářem a trojlodím na severu vyplňuje hranolová věž se sakristií v patře; západně k lodi přiléhá hranolová kaple a na ni navazující depozitář. Z jihu vyplňuje prostory mezi opěráky presbytáře nová sakristie s oratořemi v patře. Do trojlodí vede jižní vstup opatřený předsíní, vedle s depozitem, v patrech s oratořemi. Stěny trojlodí a presbytáře prolamují vysoká hrotitá okna s kružbami. Mezi okny jsou dvakrát odstupňované opěráky završené trojúhelnými štítky. Vnější nároží věže podpírají masivní kónické opěráky zakončené v kordonové římse. Zvonové patro věže prolamují jednoduchá lomená okna, završuje ji nízký stan. Trojlodí má valbovou střechu, presbytář sedlovou, v závěru zvalbenou. Z hřebenu střechy vyrůstá oplechovaný sanktusník s otevřenou kaplicí a drobnou bání. Na východním průčelí zvonového patra věže je osazena deska s rodovými znaky Václava ze Zástřizl a Kunky z Korotína z let 1600–1602 s textem o dokončení věže. Novogotické západní průčelí tvoří vysoká zeď s okosenými nárožími; v nich a v ose průčelí jsou vysoká hrotitá okna, ve slepých polích mezi nimi nahoře rozety (rozeta rovněž v trojúhelném). Průčelí zakončuje novogotická balustráda. V ose fasády je druhotně umístěný hlavní vstup flankovaný pilíři se sochami sv. Cyrila a Metoděje. Lomený portál má šikmé kamenné ostění členěné hlubokými výžlabky a oblouny protínající se v záklenku. V archivoltě vyryta kamenická značka s iniciály AW a dva letopočty (patrně 1501 a 1527). Podobné portály vedou do kostela rovněž z boků, nejsou již však využívané (jsou před nimi představené mladší prostory; na jižním portálu jsou v patkách polopostavy štítonošů s rodovými znaky Ladislava z Boskovic a Magdaleny Berkové z Dubé). Valeně s výsečemi klenutou západní předsíní se vstupuje do trojlodí se čtveřicí osmibokých pilířů vynášejících valené klenby přecházející plynule do kněžiště. Plochy kleneb člení štukové rámce ve formě kvadrilobů, hrany lunet lemují maltové pásy. V kněžišti klenby dosedají na úseky říms nesených novogotickými svazkovými pilíři, stejně jsou klenby zakončeny v obvodových zdech bočních lodí. Stará sakristie v podvěží na severu má dvě pole křížové klenby s masivními žebry hruškového profilu. Nová sakristie na jihu má nepravidelnou lunetovou římsu, depozit nad ní je plochostropý. Západní část trojlodí zabírá novogotická varhanní kruchta. Mariánská kaple na severu má neúplnou klášterní klenbu, patro nad ní je plochostropé. Bývalá jižní předsíň je zaklenuta síťovou klenbou s žebry klínového profilu, nad ní obloukem do lodi otevřená oratoř má rovněž síťovou klenbu (se subtilními žebry zabíhajícími do bohatě profilovaných jehlancových konzol).