kostel sv. Jana Křtitele
Katalogové číslo
1000131942
Kraj
Jihočeský kraj
Okres
Strakonice
Obec
Radomyšl
Část obce
Radomyšl
Katastrální uzemí
Radomyšl
Typ
kostel
Kategorie
areál

Anotace

Areál poutního kostel sv. Jana Křtitele se hřbitovem na návrší je architektonicky hodnotným areálem z první poloviny 18. století, který tvoří cenný krajinotvorný prvek. Exteriér bohatě členěný, cenný interiér včetně konstrukcí (kupole, klenby, dveře).

Historický vývoj

Podle pověsti stávala již ve středověku na návrší východně od Radomyšle dřevěná kaplička ke cti sv. Jana Křtitele, patrona řádu johanitů (maltézských rytířů). Zděný kostelík obklopený pěti kapličkami s poustevnou a spojený se vsí dřevěnou křížovou cestou zde postavil pravděpodobně v 50. letech 16. radomyšlský farář Mikuláš Křížek, sám člen řádu a od roku 1570 převor strakonického konventu. Kostelík si zvolil i za místo svého posledního odpočinku a jeho památku připomíná dodnes původně renesanční obraz z roku 1568, roku 1856 však nešetrně přemalovaný, přenesený z původního kostelíka do barokní novostavby a zavěšený pod kůrem vpravo od vchodu. Hřbitov je datovaný kolem r. 1780-1790. Při kostelíku se nacházel pramen s léčivou vodou, která sem přitahovala poutníky nejen v době svátku Jana Křtitele. Protože však rostla i obliba poutí a stará svatyně prostorově nedostačovala, nadto byla již velice sešlá, přikročil velkopřevor maltézského řádu hrabě Gundacker Poppo z Dietrichsteinu († 1737) roku 1733 k jeho rozsáhlé barokní přestavbě či přesněji výstavbě zcela nového kostela. Plány vytvořil italský architekt Giuseppe Bartolomeo Scotti, realizaci stavby prováděl jeho zeť a příslušník významné stavitelské rodiny Anselmo Lurago. Velkopřevor Dietrichstein se však dostavby již nedočkal, neboť ta byla završena roku 1738 již za jeho nástupce Františka Antonína Ignáce hraběte z Königseggu. Slavnostní benedikci novostavby provedl 5. 10. 1738 probošt pražské metropolitní kapituly a bývalý administrátor strakonického děkanství Zdeněk Jiří Chřepický z Modlíškovic. Kostel neprodělal od doby své výstavby žádné zásadní stavební úpravy. Rekonstruován byl roku 1895 a ve druhé polovině devadesátých let minulého století, kdy jeho fasáda získala stávající vzhled, proběhla výměna střešní krytiny a byla nově natřena okna. Kostel slouží především jako poutní a hřbitovní; duchovní správu zde vykonává duchovní ze Sedlice. Kvůli výjimečné akustice se v kostele konají koncerty a byla zde nahrávána hudba Antonia Vivaldiho. Malebná poloha kostela v krajině zapříčinila, že si ho roku 1994 vybral režisér Zdeněk Troška k natáčení jedné ze závěrečných exteriérových scén pohádky Princezna ze mlejna.

Popis

Poutní centrální kostel sv. Jana Křtitele je situován na návrší JV směrem nad městečkem Radomyšl. Kostel je orientovaný. Z městečka vede lipová alej ke kostelu křížová cesta tvořená kamennými kapličkami z roku 1762 s uzavíratelnými obrazy jednotlivých zastavení. Kostel je spojený s městečkem stoupající alejí s křížovou cestou. Poutní kostel tvoří významnou dominantu v krajiném prostředí a cenný architektonický a urbanistický prvek v krajině. Poutní kostel je obklopen používaným hřbitovem, který je ohraničen ohradní zdí s hlavní branou na jeho jižní straně, v blízkosti kostela. Na hřbitově jsou chráněny hroby - rodiny Krejčovi a rodiny Lifkovi. Nové vstupy na hřbitov a oplocení pletivem na SZ straně hřbitova jsou bez památkové ochrany.

Popis památkové hodnoty

Poutní kostel sv. Jana Křtitele se nachází na návrší JV směrem nad obcí Radomyšl. Ke kostelu vede z městečka cesta s lipovou alejí tvořená kamennými kapličkami z roku 1762. Kostel tvoří významný urbanistický a krajinotvorný prvek. Jedná se o architektonicky zajímavou stavbu z první poloviny 18. století s cennými interiéry, s dochovanými historickými konstrukcemi a hodnotnými architektonickými detaily a stavebními prvky. Památková ochrana se vztahuje na kostel s věží, který odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.

Stáhnout data v XLS

Státní archeologický seznam (SAS)

    území s archeologickými nálezy III. kategorie